23. února 1918 si německý inženýr Arthur Scherbius patentoval šifrovací stroj, který používal rotory. Z něj se vyvinula v roce 1928 první verze šifrovacího stroje Enigma se třemi rotory. Šifru již začátkem 30. let prolomili polští kryptoanalytici. Po obsazení Polska Německem navázali na jejich práci britští kryptoanalytici, kteří pod vedením profesora Alana Turinga po celou dobu druhé světové války úspěšně luštili v Bletchley Parku německé tajné depeše.
Dnes jsou již tyto informace dobře známé, stejně jako fakt, že Turing byl praktikující homosexuál, s čímž měl po válce značné problémy, protože homosexualita byla v té době trestná a byla považovaná za nemoc. O jeho práci nikdo nic netušil. Britská vláda po celou druhou světovou válku vedla úspěšnou dezinformační kampaň Ultra, díky které Němci neměli tušení, že jsou jejich zprávy a tedy i záměry spojencům dobře známé.
Norský režisér Morten Tyldum by si zasloužil metál už jenom za to, že osud Alana Turinga představil na filmovém plátně široké veřejnosti. Je obtížné si představit, jak muselo být člověku, který měl lví podíl na spojeneckém vítězství a místo uznání čelil šikaně ze strany britských úřadů za svou sexuální orientaci. Byl „léčen“ a nejspíš pod tíhou prozrazení a zamezení další práce v oblasti tzv. Turingova výpočetního stroje spáchal několik let po válce sebevraždu.
Kód Enigmy („Imitation Game“) je mimořádně napínavý film. Tyldum projevil vynikající smysl pro akci již ve svém předchozím filmu „Lovci hlav“ („Hodejegerne“), detektivce na motivy knihy Jo Nesbøa. Turingovými osudy provází strhujícím způsobem a moment prvního rozluštění zprávy z Enigmy se nepochybně zapíše mezi nejnapínavější momenty filmové historie. Bohužel vyprávění rozmělnil záběry válečného běsnění, které vypadají odfláknutě jako z laciné počítačové hry a zbytečnou postavou Joan (Keira Knightley), jejíž smysl mi uniká a vůbec netuším, za co si, kromě svého půvabu, zasloužila nominaci na Oscara.
Absolutorium zaslouží představitel Alana Turinga Benedict Cumberbatch. Herec, který se zaskvěl v nejnovější seriálové verzi Sherlock Holmese, se do role ponořil natolik, že v poslední době není schopen o ničem jiném hovořit a přivádí tak do rozpaků své fanatické příznivkyně, které si pro svou náklonnost tomuto šarmantnímu gentlemanovi přezdívají Cumberbitches. Jeho nominace na Oscara je naprosto oprávněná a vidím reálnou šanci na její získání.
Film zjevně zaujal americkou filmovou akademii, jelikož kromě již zmíněných nominací má šanci získat zlatou sošku Oscara i za nejlepší film, režii, scénář, střih, výpravu a hudbu. Zde vidím druhou reálnou šanci, jelikož Alexandre Desplat stvořil podmanivý soundtrack, který se k tématice šifrování výborně hodí. Navíc má letos ještě jedno želízko v ohni, jelikož je nominován i za hudbu k filmu Grand Hotel Budapešť.
Pokud máte v oblibě válečné, případně životopisné filmy, respektive příběhy geniálních sociopatů, rozhodně doporučuji film k zhlédnutí.
Moje hodnocení: 75%
