Už několik dní sleduji počínání Řeků a popravdě, nestačím kroutit hlavou. Ale chovali by se někteří naši občané jinak? A nechovají se náhodou už teď stejně? Když sice nerabují, nestávkují, ale slepě "jdou" za iluzorními výhodami, které jim slibují sociální demokraté? ...
Všichni si dnes žijeme nad poměry. Kdo byl v minulosti skutečně chudý a měl ještě před druhou světovou válkou sotva na chleba, si dnes připadá "chudý", protože třeba nemá nové auto nebo nejezdí každý rok na dovolenou k moři.
Střední třída si připadá nespokojená, pokud nemůže každý rok obměnit mobil a každé tři roky auto a vyšší třída by nejraději létala všude soukromým tryskáčem, protože ji uráží, např. čekat fronty na letištích společně s "obyčejnými" lidmi, když letí na dovolenou do Karibiku. Stejně se chovají politici, kteří se snaží tvářit do voleb, pokud možno, jako "obyčejní" občané, ale jen do doby, než volby vyhrají.
Nemám nic proti tomu, pokud se tak chová kdokoliv, kdo je schopen si na dotyčné požitky legálně vydělat. Ale je normální si na požitky půjčovat, když víme dopředu, že nás umoří splátky úroků a dluhy nebudeme moci splácet?
Jsem od pondělka v Berlíně a první otázka, která padla na obědě s kolegy, byla "vy taky budete platit řecké dluhy?" Míněno jako "vy Češi". Odvětil jsem, že asi ne, vždyť to se týká jenom států Evropské unie, které již mají zavedeno EURO, tedy tzv. států Eurozóny. Moc jistý jsem si nebyl, vždyť zatím nikdo neví, jak to nakonec s Řeckem dopadne.
Ale nepřekvapilo mě, že se na to kolegové ptali, protože normální je, dluhy platit, což začíná být obzvláště palčivé, pokud máte splácet sami a ještě palčivější, pokud máte platit dluhy za jiné. Přesto to bude nyní, v zájmu udržení EURA a návratnosti svých půjček, muset Německo udělat a je pochopitelné, že se to místním občanům nelíbí.
A tak se ptám. Chceme se taky dostat do situace, že za nás bude muset platit dluhy někdo jiný? Následující generace nebo jiné státy, pokud přijmeme EURO a dostaneme se "do srabu"? A bude vůbec někdo, kdo bude schopen a ochoten náš dluh postupně umořit, pokud EURO nezavedeme?
Protože to, co se přihodilo Řecku není bankrot "nějakého vzdáleného" Islandu nebo Argentiny. Náš státní dluh loni překročil bilion korun, den za dnem roste a totéž, co v Řecku, se nám může přihodit nehospodárnou politikou velice rychle.
Mám pocit, že sociálně demokratickým politikům a bohužel ani přibližně třiceti procentům našich spoluobčanů, výše uvedené nedochází. Vždyť "normální je, podle nich, žít na dluh". Půjčíme si na dům, na auto, nakonec i na ty dárky na Vánoce, protože děti by jistě nepochopily, že nedostaly nové kolo, mobil, počítač ... a ty si, budoucí vládo, půjč na slíbené třinácté důchody, zvýšení mateřské, zvýšení platů státním zaměstnancům, protože my chceme víc.
Ne víc pracovat, vytvářet pracovní příležitosti a podporovat podnikání, abychom snížili současný dluh a nedopadli jednou jako Řekové, ale, s prominutím, sociálně demokraticky "prožrat", co se dá.
