Zvykl jsem si, že je skoro každý herecký výkon Toma Hankse na Oscara. Velmi pečlivě si vybírá scénáře a dalo by se s úspěchem tvrdit, že ještě nehrál ve špatném filmu. Film „Kapitán Phillips“ („Captain Phillips“) rozhodně není výjimkou a přináší jeho další hereckou „one man show“.
Příběh kapitána Richarda Phillipse je notoricky známý. Somálští piráti jednoho dne, po únosech řady lodí, udělali tu chybu, že unesli americkou kontejnerovou loď MV Maersk Alabama a s ní i jejího kapitána Phillipse. Místo tučného výkupného se jim tentokrát za únos a věznění dostalo spravedlivého trestu v podobě několika dobře mířených kulek a vězení.
Zdálo by se, že příběh s předem známým koncem nemůže vyvolat žádné napětí, ovšem to by režisérem filmu nesměl být mistr napětí Paul Greengrass, známý skvěle natočeným polodokumentárním filmem „United 93“ o únosu letadla 11.9.2001, které spadlo po vzpouře pasažérů na palubě nebo díky režii Bourneovy série.
Paul Greengrass přistoupil k filmu stejně jako k detektivce, kdy je rovněž předem známý padouch. Staví napětí především na hereckém výkonu hlavního hrdiny v podání Toma Hankse, který spěje od ledového klidu kapitána velké lodi, až k naprostému zoufalství a rezignaci v rukách únosců. Především v jeho reakcích, emocích a v tom, jak vnímá jednotlivé situace s únosci, se odvíjejí hlavní dějové zvraty.
Nebyl by to ovšem tento nadaný režisér, kdyby nerozvinul i vážnější témata, než brilantní zásah amerických námořních sil, osvobození cenného rukojmí a jeho předchozí osamocený boj o přežití. Únosci jsou svým způsobem politováníhodní.
V podání čtyř herců, kteří dostali v tomto filmu možnost poprvé vyniknout a jejichž jména tak stojí za připomenutí Muse (Barkhad Abdi), Bilal (Barkhad Abdirahman), Najee (Faysal Ahmed), Elmi (Mahat M. Ali) se snoubí naivní víra, že se jedná pouze o obchod a strach ze svých zločineckých šéfů s nadějí, že bude vše fajn, dostanou zaplaceno a rukojmí bez problémů propustí. Nic na tom nemění ani přesvědčování ze strany kapitána Phillipse, že americké námořnictvo nejspíš nebude vyjednávat o výkupném.
Na miskách vah se tak neměří jen snaha osvoboditelů a únosců, komu se podaří rukojmí získat, ale především boj o lidský život. Jakkoliv se nám mohou dmout prsa pýchou, jací jsou američtí Navy SEALs kabrňáci, že se jim podařilo kapitána Phillipse zachránit, zůstává mírná pachuť na patře z faktu, že je dnes ještě nutné unášet lodi jen proto, aby měli někteří lidé prostředky na svou obživu. Zřejmě proto věnuje Greengrass od počátku velký důraz na vykreslení rozdílnosti ve způsobu obživy a života kapitána Phillipse a jeho únosců.
Jakou cenu má jeden lidský život? Cenu samotného přežití, 30.000 dolarů, několik milionů nebo nedozírnou? Myslím, že stojí za to se nad tím v kině zamyslet. Tento film je vhodnou příležitostí, protože silnými lidskými příběhy, navíc skvěle zahranými a zpracovanými do strhujícího dramatu, se kina v letošním roce zrovna nehemží.
Moje hodnocení: 90%
