V sobotu večer byly uděleny ceny Český lev pro nejlepší české filmy, herce a filmové tvůrce. Dovolil jsem si mírně parafrázovat větu Taťjány Medvecké, která v souvislosti se svou cenou prohlásila, že se vlk nažral a koza zůstala celá a že český lev je vlastně takový "vlk". Já, na základě dojmu z celého večera, tvrdím, že český lev se nažral a koza chcípla.
Na slavnostním večeru mě totiž potěšil pouze jeden jediný fakt, byť nesmírně podstatný. Přes mé dřívější zděšení, že film "Odcházení" získal veškeré možné nominace v hlavních kategoriích, byli Čeští lvi uděleni akademií filmařům, hercům a filmům způsobem, se kterým se lze maximálně ztotožnit. Zvítězil opravdový kumšt, profesionální herecké výkony a zapamatovatelné filmy, které si zaslouží své místo v novodobé české filmové historii.
Nejvíce cen si odnesl film "Poupata" (nejlepší film - Viktor Schwarcz (Cineart TV Prague), nejlepší režie - Zdeněk Jiráský, nejlepší kamera - Vladimír Smutný, nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli - Vladimír Javorský), v technických kategoriích následovaný rotoskopií natočeným filmem "Alois Nebel" (nejlepší zvuk - Viktor Ekrt, Ondřej Ježek, nejlepší hudba - Petr Kružík, Ondřej Ježek, nejlepší výtvarné řešení - Jaromír 99, Henrich Boraros, Noro Držiak). Dvě ceny získalo "Odcházení", konkrétně zesnulý, bývalý prezident Václav Havel za nejlepší scénář a Jiří Brožek za nejlepsí stříh, stejně jako film "Nevinnost", konkrétně Anna Geislerová za nejlepší ženský výkon v hlavní roli a Hynek Čermák za nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli. Cenu si odnesla již zmíněná Taťjana Medvecká za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ("Dům") a Martin Mareček za nejlepší dokument "Pod sluncem je tma".
Můj celkový dojem ze slavnostního večera byl příšerný a podělily se o něj amorfní moderování Lucie Bílé, trapné dialogy, postrádající, až na výjimky, špetku vtipu a nicneříkající, rádoby umělecké, hudebně taneční vstupy.
Lucie Bílá je skvělá zpěvačka, což několikrát v průběhu večera předvedla, ovšem netuším, koho napadlo, že by mohla něco moderovat? Už od dob vystupování na meetinzích ODS pravidelně sklouzává k neplánovaným, srdceryvným výlevům na jedné straně a „telecím výkřikům“ na druhé straně a obojímu se neubránila ani tentokrát. Sama si je zřejmě vědoma svých schopností, což přiznala postesknutím, že zřejmě "Lvy" moderuje naposledy, ale co z toho, když celý večer byl díky jejímu nemastnému, neslanému výkonu zmařen.
Částečně je možné její výkon omluvit naprosto nezajímavým scénářem, který připomínal, s výjimkou několika vtipných výroků dvojice Prachař, Dyk, či nadání pánů Stivína s Pavlíčkem, ohňostroj trapnosti, ve kterém na obloze nezazářily ani křečovitě vtipné výroky Josefa Somra, který dostal cenu za celoživotní výkon, či slovní přestřelky slavných filmových dvojic minulosti, "povinným" Karlem Gottem s Květou Fialovou počínaje a dokonale okoukanou dvojicí Jitka Molavcová, Jiří Suchý konče.
Kdy si už "ten, kdo čerpá prostředky daňových poplatníků" tímto nevalným způsobem, uvědomí, že nejsme v Hollywoodu, nemáme potenciál bohatých zemí západu nebo východu a neumíme ani talentové soutěže, ani slavnostní večery? Moc nechápu, co měly znamenat hudebně taneční "vložky", které nijak nesouvisely s předávanou soutěžní kategorií a působily spíše rozpačitě a neuměle, než neokázale a lehce. Aby se takový večer podařil, musí se spojit noblesa moderátora s rafinovaným scénářem a především si večer nesmí hrát ani na americkou monstershow, ani na její parodii. Zmíněné se několikrát v minulosti podařilo při předávání cen Týtý a několikrát se zaskvělo i předávání cen Českého lva, ale je to již poměrně dávno. Od té doby spěje Český lev nezadržitelně k tomu, aby jej konečně začal pořádat někdo jiný, než pan Vachler.
Koneckonců nejlepším důkazem "prestiže" Českého lva v současné podobě, bylo "odběhnutí" pana herce Josefa Somra a skvělé herečky Taťjany Medvedké z divadla, aby mohli své ceny převzít. Troufám si tvrdit, že u předávání Oscarů by se nic takového nemohlo stát, jelikož nevím, proč by měl kdokoliv upřednostnit jediné představení před nominací nebo ziskem renomované ceny. Jak rovněž "mezi větami" oceněných zaznělo, je to o penězích. Jsme malá země, herci a filmoví tvůrci se musí především živit a uživit a teprve pak si "mohou hrát" na celebrity, což tady ovšem stále někomu nedochází.
Jsem rád, že existuje slavnostní večer, na kterém se předají ceny nejúspěšnějším filmovým producentům, tvůrcům a hercům. Možná by nejlepším formátem bylo krátké, důstojné předání jednotlivých cen vítězům, bez zbytečně vyumělkovaného moderování a trapných "kulturních" vstupů. Myslím, že tomu, aby si ocenění své ceny opravdu užili, prokazují tyto zmíněné atributy slavnostního večera medvědí službu. Současný formát Českého lva se stále neumí rozhodnout, zda-li být noblesně profesionální, či parodií sebe sama a dokud se nerozhodne pro noblesu, případně decentně vtipnou noblesu, reagující na aktuální témata, nebudou podobně trapné a zbytečné slavnostní večery, jako byl ten sobotní, výjimkou.
