Jelikož se v současné době staly normou posuzování situace a událostí různé žebříčky, průzkumy veřejného mínění a obecně vzato srovnání, dovolil jsem si, v odlehčené formě, vytvořit sedmero toho, o co jsme po "sametové" revoluci v roce 89 přišli a co jsme naopak nabyli ...
Byla totalita, nebyla demokracie
Jakkoliv se to zdá již dneska nepochopitelné, mnoho se toho před rokem 89 nesmělo. Bylo zakázáno shromažďovat se, sdružovat se do spolků, pokud nebyly schválené stranou a vládou, stávkovat, přestože to byl největší nástroj komunistů proti tzv. kapitalistům nebo říkat veřejně svůj názor, pokud byl v rozporu se stranickou rétorikou, ačkoliv byla značně stupidní. Zatímco dnes je možné klidně napsat, že prezident Klaus, Paroubek nebo Topolánek se někdy chovají jako idioti, tehdy byste za podobný výrok na adresu Husáka, Štrougala nebo Jakeše skončili ve vězení, protože on by se určitě našel někdo, kdo by na váš výrok "upozornil". Vždyť platilo "bonzovat se nesmí, ale hlásit se to musí".
Bylo téměř nemožné vycestovat "na Západ", nebyl naprosto volný průjezd hranicemi
Oficiálně se "na Západ" mohlo, jenže na všechno bylo třeba vyplnit nějaký formulář, případně získat povolení. Takže pokud jste nebyl STBák, jiný kontrašpionážník, nastrčený špicl, prověřený člen strany nebo Národní umělec, sbírající pro stát valuty na nákup elektroniky pro výrobu tanků a letadel, bylo jen velmi obtížné dostat k výjezdu povolení. Dnes je možný naprosto svobodný pohyb po Evropě a vždycky žasnu, když projíždím již neexistujícími, hraničními přechody, kde byly kdysi zátarasy, že se nemusím nikoho ptát, jestli ty hranice můžu přejet.
Byla povinná vojenská služba, nebyli metrosexuálové
Každý zdravý, mladý muž, který dovršil 18 let věku musel po tzv. odvodu, kde vyplnil některé závažné informace, jako např. zdali se "nepomočuje bezděčně v noci" apod., nastoupit dvouletou vojenskou základní službu. Zde se v naší lidové armádě většinou rok potil pod mazáckým dohledem spolubojovníků" a další rok se pak v podstatě "zbůhdarma" válel na kavalci. Výsledkem byli "zocelení" muži, jejichž poslední myšlenkou by bylo naplácat si na hlavu nějaký "sajrajt" nebo strávit ráno hodinu v koupelně před zrcadlem. Na vojně na to zkrátka nebyl čas.
Tisk a televize byly centrálně řízené, nebyl bulvár
Asi se to bude zdát divné, ale před dvaceti lety zkrátka nebyla žádná jiná média než troje, čtvery schválených novin, několik časopisů, filmový týdeník a televize. Televizní noviny začínaly vždy stejně úrodou řepky olejky nebo jiné obiloviny, vyjímečně oslavami výročí a noviny kromě sportovní stránky v podstatě nemělo smysl číst. Občas se sice profláklo, že např. Hanka Zagorová bere víc peněz, než by se soudruhům líbilo, ale o nahých fotkách Heleny Vondráčkové, Heidi Janků nebo Karla Gotta kouřícího marihuanu, jste si mohli nechat leda tak zdát.
Byly nekonečné fronty na cokoliv, nebyl přehršel zboží všeho druhu
Pokud jste chtěli ve vypjatých dobách koupit ženské vložky, banány, vánočního kapra nebo třeba obyčejný kazeťák (mladší se zeptají starších, co to bylo) nebyla jiná šance, než vystát nekonečnou, několikahodinovou řadu. Vzhledem k výše popsanému stavu médií to nebyl až takový problém, protože stejně nebylo, co jiného dělat. O nepřeberném množství sortimentu zboží, jaké známe dnes, nebylo, v tomto případě, možné ani snít, protože kdo se nedostal "na Západ" (viz. výše), si nic takového jednoduše nedovedl představit.
Rodina byla základem státu, nebylo porno a "nevázaný" sex
Jelikož stát potřeboval nové vojáky, pracovníky a pracovnice, které by lámaly rekordy a přispívaly tak do večerních zpráv "kvalitními" příspěvky, rodina byla přirozeně na prvním místě. Rodiče měli po večerních novinách dostatek prostoru věnovat se stereotypnímu, jednotvárnému sexu, protože "osvětových" filmů bylo jako šafránu a v sovětských (dnes ruských) filmech se to s nahými těly příliš nepřehánělo. O tom, co je to "nevázaný" sex jsme se dozvěděli z filmu Bony a klid, kde se zavrženíhodní kriminálníci, nazýváni v té době "veksláci", oddávali večerním radovánkám s prodejnými ženami, zatímco přes den připravovali svou spekulativní činností režim o řádný nákup valut na nákup elektroniky pro výrobu tanků a letadel (jak již bylo jednou výše zmíněno, protože se jednalo o hlavní činnost tehdejšího režimu).
Byla naděje, nebyla prázdnota
Přes to všechno, co bylo špatně, byla obrovská naděje, že to bude jinak a když si vzpomenu na euforii listopadových dní v roce 89, společně jsme se zasloužili o to, že je to dnes, po mnoha stránkách přesně tak, jak jsme si představovali. Proto nechápu, když můžeme denně cokoliv změnit v politice, ve vlastní ekonomické situaci, obecně ve společnosti a máme v podstatě úplně všechno, kde se bere prázdnota, pesimismus a marasmus posledních měsíců? Věřím, že si všichni ustavíme podobné srovnání a napneme všechny síly, abychom si za dvacet let mohli o dnešku říct ... BYLA politická korupce, BYLI "falešní" právníci, BYLI prolhaní sociálové, BYLI komunisté v parlamentu ...
