... ranní zprávy ... "o víkendu bylo 10 mrtvých, včera 5 dalších" ... "od rána jsou dvě nehody, rozmlátil se kamion, zabil motorkář" ... Situace na našich silnicích je zoufalá a "Šťastnou cestu" už dávno přestala být fráze.
Netýká se to samozřejmě jen D1, ačkoliv na tuto archaickou dálnici připadá devět z deseti mrtvých. Rok od roku máme bezpečnější auta, větší počet airbagů, ale přesto se úmrtnost na našich silnicích nijak dramaticky nesnižuje, spíš naopak. Každý, kdo se dnes vydá na cestu, musí počítat s reálnou možností, že se nevrátí nebo vrátí zmrzačený. Je to mnohem pravděpodobnější, než, že ho skolí infarkt, vykolejí ve vlaku nebo že spadne v letadle.
Část nehod určitě připadá na nešťastné náhody, ale většinou se vraždíme navzájem vlastní neukázněností, nezodpovědností a nezkušeností. Přestože bychom měli být generace za generací moudřejší a kultivovanější, nemáme rádi zákazy, příkazy a nejraději si děláme, co chceme. Bohužel i na silnici.
Proto neočekávám, že nastane radikální změna našeho chování sama od sebe. Máme rádi rychlá auta, rychlou jízdu, v televizi může otevřeně říct např. mediálně známý Michal Černín, milionář, o kterého bojoval "výkvět, českých žen", že 130km/hod. na dálnici, "to není pro něho". Arogance, povýšenost, bez špetky pokory a zdravého rozumu. Typická do doby, dokud se nám smrt zblízka nepodívá do očí.
Očekávám, že s řešením přijde vláda, která by měla mít snižování úmrtnosti na silnicích v programu, jak z důvodu proklamovaného zájmu o blaho občanů, tak z důvodu přibližování se k standardům Evropské Unie, jelikož v současné době máme přibližně 2-3 krát větší počet mrtvých na silnicích na milion obyvatel, než např. Velká Británie, Německo nebo Finsko.
Zatím se vládní snahy příliš neujaly. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, kterou v dubnu 2004 přijala vláda s ČSSD v čele, zůstala stejně jako řada jiných soc-dem strategií pouze v oblastí proklamací. V zájmu objektivity nutno přiznat, že se zatím ani po změně vlády příliš nezměnilo. Sice jsou náznaky snahy po pokroku, Černín už brzy bude moci jezdit leckde beztrestně 160km/hod., ale zásadní řešení chybí.
Stejně jako v minulosti policisty na silnicích nevídám a pokud, tak působí nejčastěji "preventivně proti nehodám" ve městech tak, že postihují vjíždění do zákazu vjezdu nebo špatné parkování. Pokud se osmělí mimo město nebo na dálnice, měří rychlost vždy na stejných místech, bez špetky invence.
Přitom se stačí podívat k sousedům do Polska, kde na řadě silnic hromadně zavedli radary, na Slovensko, kde jsou vysoké pokuty za překročení rychlosti, do Rakouska, kde vás motospojka změří mobilním radarem v podstatě kdekoliv nebo do Finska. Tam vzal za své zvrátit hrozivé statistiky někdejší automobilový závodník, dnes finský europoslanec Ari Vatanen, když prohlásil:
"Je to naše politická zodpovědnost, jediný mrtvý na silnici není přijatelný."
Já si myslím, že Ari dobře ví, o čem mluví a je nejvyšší čas s tím začít u nás něco dělat.
