Občas mi chybí černobílý svět

Svět jakoby šednul, obrysy dříve jasně rozdílných věcí splývají, černá a bílá v klasickém pojetí vnímání věcí neexistuje. Čert aby se v tom vyznal, natož pak normální človíček z České kotliny.

Sociální demokraté nominují na prezidenta pravicového prof. Švejnara. Ten, ačkoliv za mládí kvůli komunistům utekl, dnes komunisty nezatracuje a navíc se zase za tak pravicového nepovažuje. Komunisté se rozmýšlejí, kterému za dvou pravicových kandidátů dají svoje hlasy, ODS vládne se Zelenými, se stranou celosvětově zařazovanou spíš na levé křídlo politické scény. Liberál už není liberálem, levičák není levičákem. Co se to děje? A to je jen pár příkladů z poslední doby z politiky.

I v jiných oblastech života přestávají být rozdíly rozdíly. Pomalu ale jistě se stírá diference mezi mužem a ženou, homosexuální svazky jsou zcela běžnou věcí a je jen otázkou času, kdy dva muži či dvě ženy budou legálně vychovávat i děti. Jděte se dnes podívat na dvě auta různých značek od jednoho koncernu - navenek se tváří rozdílně, při bližším pohledu si nelze nevšimnout stejných dílů, detailů, zpracování. Koupíte si čokoládu, džus nebo cokoliv jiného od v současné době tak populárních vlastních značek velkých obchodních řetězců - zjistíte, že je stejně vyrobila specializovaná firma, ta stejná, jejíž výrobky stojí v regálu hned o polici níže, jen v jiném obalu... a takhle by se dalo pokračovat hezky dlouho.

Nevím jak Vám, mně černobílý svět občas trochu chybí. Nemám tím na mysli žádné politické uspořádání, žádnou vládu, jen zcela obyčejný řád věcí.