Jako člen jistého politického hnutí jsem byl přítomen volebnímu sněmu. To co jsem zažil bohužel ve mě evokovalo mnoho negativních pocitů. Ověřil jsem si jedno, v Čechách se úspěch nepromíjí.
Tento článek bude hodně o osobních pocitech. V pondělí jsem se účastnil volby předsedy jistého politického hnutí/uskupení (nechci jmenovat). Při dotazech na kandidáty jsem si uvědomil, kam až je schopna lidská zášť dojít.
Ve chvíli, kdy protikandidátka doslova mávala etickým a morálním kodexem člena a dožadovala se odpovědi, co vlastně její protikandidát vlastní, to mi přišlo hodně ubohé.
Já osobně a možná mě za to bude hodně lidí nenávidět, nevidím nic ani neetického a vůbec nemorálního na tom, že si umím vydělat peníze a za ně si něco koupím... Jen tak pro srovnání, pokud mám nějaký asi průměrný příjem, koupím si "české" auto. Pokud mám nadprůměrný příjem, tak si prostě koupím premiovou značku typu BMW nebo Mercedes. Pokud jsem hodně šikovný, koupím si nemovitost... a pokud u toho i přemýšlím, koupím si takovou nemovitost, ze které budu mít příjmy. Je na tom něco špatného? Nemorálního? Neetického?
Podle některých ano.... A pokud mám pocit, že ten dotyčný si peníze nakradl, je přece nejsnažší cesta. Podat trestní oznámení a orgány činné v trestním řízení vše prošetří. Přijde mi hodně ubohé snažit se ovlivnit sněm pravicové strany "kydáním špíny" a doufat ve své bláhovosti, že na to snad někdo uslyší. Naopak.
Co je ale smyslem této mé úvahy???? Apeluji na český národ... Neboť toto není výsadou jedince, ale asi náš takový "národní sport". Přestaňmě už konečně pranýřovat ty, kteří jsou úspěšní a spíš energii soustřeďmě na to, jak se jim vyrovnat. Jak být na tom stejně jako oni. Sedět doma s nohama na stole a nadávat, to je to nejjednodušší, ale začít tvrdě makat a obětovat všechno, to umí málokdo... takových je třeba si vážit a ne je veřejně dehonestovat.
Žijeme ve světě rovných možností. Doba, kdy jsme si byli všichni rovni a někteří rovnější je díky Bohu za námi... tak toho využijme.
Závěrem.... Každý se starejme především sám o sebe, protože nikdo jiný to za nás neudělá. Pak nám bude dobře.
