Proč Arabové nesnášejí Palestince

Článek Khaleda Abu Toameha "Why Arabs Hate Palestinians", který vyšel 9. září 2019, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

• Není jednoduše možné jeden den spálit fotografii saúdského korunního prince a hned druhý den spěchat do Rijádu škemrat o další peníze. Nemůžete jeden den křičet hesla proti egyptskému prezidentovi a hned druhý den jet do Káhiry žádat o politickou podporu.
• Saúdský spisovatel Turki al-Hamad udělal to, co odmítá udělat i mnoho západních představitelů: odvážil se odsoudit Hamás a další skupiny působící v Pásmu Gazy za odpálení raket na Izrael.
• "Palestinci přinesou neštěstí každému, kdo je přijme. Jordánsko je přijalo a výsledkem bylo Černé září. Přijal je Libanon a vypukla tam občanská válka. Přijal je Kuvajt a oni se stali vojáky Saddáma Husajna. A nyní nás Palestinci proklínají.“ - saúdský spisovatel Mohamed al-Šajch, RT Arabic, 13. srpna 2019.
• Mnoho lidí v arabských zemích nyní říká, že je nejvyšší čas, aby se Palestinci začali starat sami o sebe a začali přemýšlet, jak zajistit svým dětem lepší budoucnost…. Zdá se, že Arabové Palestincům říkají: „Chceme jít vstříc budoucnosti, a vy si klidně žijte v minulosti, jak dlouho budete chtít.“

• "Za navazování vztahů s Izraelem se nemusíme stydět.“ - Ahmad al-Džaraláh, přední redaktor kuvajtských novin arabi21.com, 1. července 2019.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Arabové nesnášejí Palestince. Je to pravda? A pokud ano, tak proč tomu tak je? O Palestincích se ví, že zradili své arabské bratry, dokonce je zákeřně bodli do zad. Palestinci například podpořili Saddáma Husajna v roce 1990 při jeho invazi do Kuvajtu, státu v Perském zálivu, který spolu se svými sousedy poskytoval Palestincům finanční pomoc ve výši několika desítek milionů dolarů ročně.

V posledních letech se Palestinci jeví čím dál tím většímu počtu Arabů - zejména těm, kteří žijí ve státech Perského zálivu - jako velice neloajální.

V posledních měsících však arabská kritika Palestinců jak v tradičních, tak i sociálních médiích ještě zesílila a místy se stala i dosti ošklivou.

Někteří arabští spisovatelé a novináři vyjádřili pobouření nad palestinskou opozicí vůči všem mírovým plánům, zejména je rozzuřila jejich opozice proti „Dohodě století“ ("Deal of the Century"), kterou zatím americká administrativa nezveřejnila.

Palestincům také vyčetli, že promeškali řadu příležitostí a prohlásili, že „Dohoda století“ by pro ně mohla být „poslední šancí na ustavení vlastního státu“.

Chálid Ašaerah ze Saúdské Arábie odsoudil Palestince jako „zrádce“ a vyjádřil naději, že Izrael nad Palestinci „zvítězí“.

Arabský svět je z Palestinců hluboce rozčarován. Mediální útoky Arabů na Palestince jsou toho důkazem.

Jádrem tohoto pocitu zklamání je přesvědčení Arabů, že Palestinci jsou muslimskému světu stále nevděční za všechno, co pro ně v uplynulých sedmi desetiletích udělal, aby jim pomohl.

Tento názor, široce rozšířený v různých arabských státech, obviňuje Palestince ze zrady svých arabských a muslimských bratří. Podle starého arabského přísloví je obviňuje „z plivání do studny, ze které se napili.“ Poukazuje tím na finanční pomoc, kterou Palestinci dostávají celá desetiletí od mnoha arabských zemí.

Až donedávna byli v čele protipalestinské kampaně v arabském světě Egypťané. Tehdy se zdálo, že přední egyptské mediální osobnosti - novináři, spisovatelé a politici - mezi sebou soutěží, kdo na Palestince zaútočí nejtvrději.

Egypťané zaměřili svou kritiku především na palestinskou teroristickou skupinu Hamás, která ovládá Pásmo Gazy - pobřežní enklávu, která má společnou hranici s Egyptem. Egypťané kritizující Palestince, většinou se jedná o příznivce režimu egyptského prezidenta Abd al-Fattáh as-Sísího, vidí v Hamásu - odnoži Muslimského bratrstva, které je v Egyptě zakázáno - hrozbu pro egyptskou národní bezpečnost a stabilitu.

Tito kritici jsou zřejmě také hluboce pobouřeni palestinskou kritikou as-Sísího za údajné dobré vztahy s Izraelem a americkou vládou.

Vypadá to, že Palestinci jsou přesvědčeni, že se proti nim as-Sísí, Izrael a americká vláda spikli.  Poukazují například na to, že loni v květnu izraelský premiér Benjamin Netanjahu nazval as-Sísího „přítelem“. Netanjahu tehdy děkoval as-Sísímu za to, že Egypt vyslal dva vrtulníky, aby pomohly hasit divoké požáry v Izraeli. „Chtěl bych poděkovat svému příteli egyptskému prezidentovi as-Sísímu za vyslání dvou vrtulníků,“ řekl tehdy Netanjahu.

"Místo toho, aby bojovali za svou věc, Palestinci uráží as-Sísího a egyptský lid," poznamenal prominentní egyptský novinář Azmi Mudžahed.

„Rád bych něco řekl palestinským žebrákům, kteří prodali svou zemi a čest a proklínají Egypt, jeho armádu a prezidenta. Jste naprostými vyvrheli. Ten kdo uráží našeho prezidenta, uráží nás všechny.“

Egyptské útoky na Palestince dosáhly vrcholu v roce 2014, kdy několik prominentních spisovatelů a novinářů vyzvalo svou vládu, aby vyhnala Palestince ze země a zahájila vojenský útok proti Pásmu Gazy. Zprávy, že lídři Hamásu vládnoucího v Pásmu Gazy podporovali teroristické skupiny inspirované ISIS, které vedly válku s egyptskými bezpečnostními silami přímo na Sinajském poloostrově, tehdy vyvolaly ty nejprudší mediální útoky.

Egyptská spisovatelka  Lamis Džaber naléhala na egyptskou vládu, aby vyhnala všechny Palestince ze země a zabavila jejich majetek. Vyzvala také k zatčení každého, kdo s Palestinci sympatizuje. "Posíláme do Pásma Gazy materiální pomoc a Palestinci na oplátku vraždí naše děti. Jsou to psi a zrádci."

Lamis Džaber dále zdůraznila, že zatímco palestinští pacienti jsou bezplatně léčeni v egyptských nemocnicích, lídři Hamásu si užívají radovánek v „sedmihvězdičkových hotelech“ v Turecku a Kataru.

Lamis Džaber patří mezi přední Egypťany, kteří v posledních letech vedli kampaň proti Palestincům. Tento vývoj odráží zklamání Arabů z palestinské „nevděčnosti“ a „arogance“.

Egypťané chtějí Palestincům říci asi toto: Máme plné zuby vaší neschopnosti chovat se jako dospělí. Jsme naštvaní, protože po všech těch letech, kdy jsme vás podporovali a bojovali za vaši věc, nám nakonec plivete do tváře a urážíte našeho prezidenta.

Nyní se zdá, že je na Saúdech, aby „to Palestincům řekli na rovinu.“ Stejně jako jejich egyptští kolegové, mnoho saúdských spisovatelů, blogerů, aktivistů a novinářů v sociálních médiích Palestince bezprecedentním způsobem odsoudilo. Někteří Saúdové například označují Palestince za teroristy a obviňují je z toho, že prodali svou zemi Izraelcům.

Takové výroky na adresu Palestinců přicházejí nejen od Saúdů, ale také od rostoucího počtu Arabů z jiných arabských a muslimských zemí, zejména ze zemí Perského zálivu.

Podobně jako Egypťané jsou i Saúdové rozzuřeni opakujícími se palestinskými útoky na královskou rodinu Saúdské Arábie, zejména na korunního prince Mohameda bin Salmána. Během posledních dvou let Palestinci během demonstrací na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy několikrát spálili saúdské vlajky a fotografie prince bin Salmána. Proč to dělají? Saúdský korunní princ je Palestinci vnímán jako „příliš vstřícný“ vůči Izraeli a americké vládě.

Jak Egypťané, tak i Saúdové se cítí být Palestinci zrazeni. Saúdská Arábie dlouhá léta poskytovala Palestincům finanční pomoc v řádu miliard dolarů, ale to Palestincům nebrání Saúdům a jejich lídrům při každé příležitosti nadávat.

Saúdové nyní říkají, že i oni toho už mají dost. Jejich pobouření dosáhlo svého vrcholu v červnu 2019, když Palestinci napadli saúdskoarabského blogera, který navštívil mešitu al-Aksá ve Starém městě v Jeruzalémě. Palestinci blogerovi Mohamedovi Saúdovi naplivali do tváře a obvinili ho, že svou návštěvou podpořil „normalizaci“ vztahů s Izraelem.

Od tohoto incidentu na islámském svatém místě mnoho Saúdů a občanů států Perského zálivu útočí na Palestince v sociálních médiích každý den.

Saúdský bloger Mohamed al-Kahtání napsal:

"Všem těm, kteří nás v Izraeli poslouchají: Požadujeme, aby byla správa nad mešitou al-Aksá převedena z Jordánska na Stát Izrael, aby se opovrženíhodný útok na saúdského občana Mohameda Saúda již nikdy neopakoval."

Toto je od saúdskoarabského spisovatele mimořádné prohlášení, které by jen před několika lety bylo úplně nemyslitelné. Je podivuhodné, že saúdský občan řekl, že dává přednost tomu, aby islámské svaté místo spravoval Izrael místo Jordánska, protože teprve poté se muslimové budou moci při návštěvě mešity cítit bezpečně.

Jiné Saúdy nesmírně znepokojuje spojenectví Palestinců a Íránu. Hamás a Islámský džihád, dvě teroristické skupiny ovládající Pásmo Gazy, dostávají finanční a vojenskou pomoc od Íránu a politickou podporu z Turecka. Saúdská Arábie i ostatní státy Perského zálivu považují za hlavní hrozbu pro svoji stabilitu Írán, nikoliv Izrael. Proto tyto státy začaly v posledních letech spolupracovat s Izraelem. Mají s Izraelem společného nepřítele: Írán.

Saúdský spisovatel Turki al-Hamad udělal to, co odmítá udělat i mnoho západních představitelů: odvážil se odsoudit Hamás a další skupiny působící v Pásmu Gazy za odpálení raket na Izrael. Al-Hamad odsoudil Palestince za to, že se nechají Tureckem a Íránem vodit jako loutky. V komentáři věnovaném nedávnému odpálení velkého počtu raket na Izrael z Pásma Gazy napsal: „Írán a Turecko čelí krizi [zjevný odkaz na hospodářskou a politickou krizi v Íránu a Turecku] a Palestinci na to doplatí.“ Jinými slovy, Palestinci se rozhodli spojit s Íránem a Tureckem, to je se zeměmi, které podporují Muslimské bratrstvo a další extremistické skupiny, jako je Hamás, Islámský džihád a Hizballáh.

Další saúdský spisovatel Mohamed al-Šajch zopakoval staronové obvinění rozšířené v arabském světě, že kamkoli Palestinci přijdou, tak způsobí jen potíže.

"Palestinci přinesou neštěstí každému, kdo je přijme. Jordánsko je přijalo a výsledkem bylo Černé září. Přijal je Libanon a vypukla tam občanská válka. Přijal je Kuvajt a oni se stali vojáky Saddáma Husajna. A nyní nás Palestinci proklínají.“

V jiném komentáři zveřejněném na Twitteru al-Šajch vyzval k tomu, aby bylo Palestincům zakázáno vykonat islámskou pouť hadždž do Mekky. Jeho komentář následoval po zveřejnění videa, zachycujícího Palestince, jak během nedávného hadždže nesli palestinské vlajky a skandovali: „Naší krví a našimi životy tě vykoupíme, mešito al-Aksá!“

Saúdové mají přísné zákony zakazující během hadždže politické aktivity. Al-Šajch je očividně toho názoru, že Palestinci využívají pouť do Mekky k pořádání demonstrací a že během hadždže způsobují potíže, aby zahanbili saúdské úřady.

"Psům z Hamásu," řekl al-Šajch po zhlédnutí videa, "by mělo být příští rok kvůli jejich obscénnímu chování zakázáno hadždž vykonat."

Saúdský novinář Fahd al-Šammárí napadl Palestince a označil je za „žebráky bez cti“. Zašel tak daleko, že řekl, že „nějaká mešita v Ugandě je více požehnaná než mešita al-Aksá, která stojí na posvátném místě židů.“

Palestinci mohou za zhoršení svých vztahů s arabskými státy vinit pouze sami sebe. Pokousání ruky, která je živila, je politika, za kterou Palestinci vždy zaplatili vysokou cenu.

Pálení fotografií arabských vůdců a hlav států na ulicích Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy je obrovská chyba. Není jednoduše možné jeden den spálit fotografii saúdského korunního prince a hned druhý den spěchat do Rijádu škemrat o další peníze. Nemůžete jeden den křičet hesla proti egyptskému prezidentovi a hned druhý den jet do Káhiry žádat o politickou podporu.

Mnoho lidí v arabských zemích nyní říká, že je nejvyšší čas, aby se Palestinci začali starat sami o sebe a začali přemýšlet, jak zajistit svým dětem lepší budoucnost. Palestinskou otázku již nepovažují za hlavní problém arabsko-izraelského konfliktu. Zdá se, že Arabové Palestincům říkají: „Chceme jít vstříc budoucnosti, a vy si klidně žijte v minulosti, jak dlouho budete chtít.“

Vidí, že Palestinci stagnují díky Palestinské samosprávě a vůdcům Hamásu, kteří jsou příliš zaneprázdněni indoktrinací svého národa, bojují mezi sebou o moc a na nic pozitivního jim již nezbývá čas. Palestinci se mohou jednoho dne probudit, a zjistit, že jejich arabští bratři se už nenechají vodit za nos.

Přední redaktor kuvajtských novin arabi21.com Ahmad al-Džaraláh byl ještě otevřenější, když řekl:

„Palestinská kauza již Araby nezajímá. Palestince financujeme a oni nás proklínají a chovají se k nám drze a nevděčně. Arabové a muslimové již dávno Palestincům netleskají. Za navazování vztahů s Izraelem se nemusíme stydět.“

Khaled Abu Toameh sponzorovaný nadací Shillman Journalism je spolupracovníkem Gatestone Institutu a pracuje jako novinář v Jeruzalémě. Za svou práci obdržel několik ocenění.

https://www.gatestoneinstitute.org/14845/why-arabs-hate-palestinians