Důvody, proč jsou výsledky letošních amerických prezidentských voleb velmi podezřelé

Článek Patricka Bashama "Reasons why the 2020 Presidential Election is Deeply Puzzling", který vyšel 27. listopadu 2020 v americkém on-line magazínu The Spectator, přeložený mnou a paní Helenou Kolínskou.

Pokud ty tabulkové výsledky připadají podezřelé jen podivínům, tak fajn, zapište si mě jako podivína.
Patrick Basham

Pokud veřejně prohlásíte, že se vám výsledky letošních amerických prezidentských voleb zdají podezřelé, tak se vystavujete výsměchu a hrozí vám, že získáte pověst podivína a konspiračního teoretika. Jsem průzkumník veřejného mínění a podle mě jsou tyto volby velmi podivné. Také si myslím, že Trumpova kampaň tyto volební výsledky zpochybňuje oprávněně. V časných ranních hodinách 4. listopadu 2020 a v následujících dnech v americké demokracii proběhlo něco velmi zvláštního. Je pochopitelné, že se mnoho Američanů chce dopídit pravdy o tom, co se přesně stalo.

Nejprve vezměte v úvahu některá fakta. Prezident Trump získal více hlasů než kterýkoliv předchozí úřadující prezident usilující o znovuzvolení. Získal o 11 milionů více hlasů než v roce 2016, což je třetí největší nárůst podpory pro úřadujícího prezidenta. Pro srovnání, prezident Obama byl v roce 2012 znovu pohodlně zvolen, přestože získal o 3,5 miliony hlasů méně než v roce 2008.

Trump si podle průzkumů veřejného mínění u řady klíčových demografických skupin vedl mnohem lépe, a proto dostal mnohem více hlasů. Hlasovalo pro něj 95 % Republikánů. Mimořádně dobře si vedl také mezi bílými manuálně pracujícími muži na venkově.

U menšin se podle počtu obdržených hlasů stal nejúspěšnějším republikánským prezidentským kandidátem od roku 1960. Od černošských voličů získal Trump o 50 % více hlasů, než ve volbách v roce 2016. V celých USA Bidena podpořilo daleko méně než 90 % černochů, což je úroveň podpory, při které demokratičtí prezidentští kandidáti obvykle ve volbách prohrávají.

U Hispánců zvýšil Trump svůj podíl na 35 %. S 60% nebo nižší podporou Hispánců je aritmeticky nemožné, aby demokratický prezidentský kandidát vyhrál Floridu, Arizonu, Nevadu a Nové Mexiko. Tzv. Bellwether states (státy) [1] se na Trumpovu stranu přiklonily více než v roce 2016. Ve státech Florida, Ohio a Iowa navzdory průzkumům amerických médií Trump s převahou zvítězil. Od roku 1852 se stalo pouze jednou, že se kandidát, který v těchto třech státech zvítězil, nestal prezidentem – stalo se to v roce 1960 Richardu Nixonovi a tehdejší vítězství Johna F. Kennedyho, díky hlasování v Kolegiu volitelů, budí ještě dodnes velkou nedůvěru.

Středozápadní státy Michigan, Pensylvánie a Wisconsin se vždy přikloní na stejnou stranu jako jejich regionální sousedé Ohio a Iowa. A Ohio se obyčejně přiklání k Floridě. Aktuální výsledky ukazují, že kromě několika měst se Rezavý pás (Rust Belt) přiklonil na Trumpovu stranu. Díky údajné lavině hlasů černošských voličů z Detroitu, Filadelfie a Milwaukee však v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu vede Biden. „Vítězství“ Bidenovi zajistili téměř výhradně voliči z těchto měst. Čirou náhodou pouze v těchto městech – v místech, kde to bylo nezbytné k zajištění vítězství – získal od černochů výrazně vyšší podíl hlasů. U srovnatelných demografických skupin ve srovnatelných státech nezískal Biden srovnatelnou úroveň podpory, což je pro prezidentského vítěze velmi neobvyklé, dalo by se říci podezřelé.

Média nám tvrdí, že Biden získal celkově více hlasů než kterýkoliv prezidentský kandidát v historii. Biden však zvítězil v historicky nejnižším počtu volebních okresů – zvítězil jen v 524 okresech, to je v 17 % okresů; Obama v roce 2008 zvítězil v 873 okresech. Biden přesto nějakým způsobem překonal Obamu v celkovém počtu získaných hlasů.

Strana vítězného prezidentského kandidáta – zejména vyzyvatele – dosahuje obvykle lepších volebních výsledků, než letos dosáhla Demokratická strana, která se měla tak zvaně svézt na vlně Bidenova vítězství (down-ballot coattails).  Republikáni udrželi Senát a ve Sněmovně reprezentantů získali 10 nových křesel a užili si „červenou vlnu“. Trumpova Republikánská strana si udržela kontrolu ve všech parlamentech jednotlivých států, kde měla většinu, a ve skutečnosti na úrovni jednotlivých států posílila.

Další anomálii lze nalézt ve srovnání mezi metrikami průzkumů veřejného mínění a metrikami nevyžadujícími dotazování voličů. Mezi tyto patří: trendy v počtu registrovaných voličů obou stran; výsledky prezidentských primárek obou stran; nadšení voličů pro jednotlivé kandidáty; počty lidí sledujících prezidentské kandidáty v sociálních médiích; sledovanost televizních stanic a digitálních médií; počty vyhledávání on-line; počet (zejména malých) dárců; a počet osob sázejících na jednotlivé kandidáty.

Mediální a akademické průzkumy veřejného mínění mají v moderní době v předpovězení vítěze 80% úspěšnost. Průzkumy veřejného mínění se mohou zmýlit, metriky nevyžadující dotazování voličů však nikoliv – ty mají 100% úspěšnost. Všechny metriky nevyžadující dotazování voličů předpovídaly Trumpovo znovuzvolení. V případě, že by Trump prohrál, tak by jedna nebo více z těchto metrik musely vůbec poprvé selhat, a zároveň by se musela zmýlit každá jednotlivá metrika. Není to nemožné, ale je to velmi nepravděpodobné.

Atypické vzorce hlasování, vyskytující se společně se selháním metrik dotazování a metrik nevyžadujících dotazování, by měly přinutit pozorovatele k tomu, aby se vážně zamysleli. K záhadnosti celého procesu přispívá také záplava informací o bizarním způsobu, jakým byly nashromážděny a počítány hlasovací lístky.

Přesvědčivě nejsou vysvětleny ani tyto nesrovnalosti:

1. Zatímco měl Trump o volební noci pohodlný náskok, přestala řada swing states (kolísavé státy) počítat volební lístky. Ve většině případů byli pozorovatelé z míst, ve kterých sčítání probíhalo, vykázáni. Počítání hlasů všeobecně pokračovalo bez pozorovatelů.

2. Po obnovení sčítání se začaly objevovat statisticky abnormální výsledky. Počty sečtených hlasů byly neobvykle velké (stovky tisíc) a neobvykle vysoký podíl hlasů (90 % a více) byl pro Bidena.

3. Započítány byly i volební lístky, které přišly pozdě. V Pensylvánii má 23 000 volebních lístků zaslaných poštou (absentee ballots) nemožná data doručení a dalších 86 000 volebních lístků zaslaných poštou (absentee ballots) má tak úžasně rychlé termíny doručení, že to vyvolává vážné otázky.

4.  Neověřování pravosti podpisů u hlasovacích lístků zaslaných poštou. Zničení speciálních obálek s identifikací voličů a jejich podpisy, v nichž byly volební lístky zaslány poštou. [2]

5. Historicky nízká míra vyřazených volebních lístků zaslaných poštou navzdory masivnímu rozšíření hlasování poštou. Bidenův náskok byl tak mizivý, že politický analytik Robert Barnes poznamenal: „Pokud jednotlivé státy jednoduše stanoví stejnou míru vyřazených volebních lístků zaslaných poštou, jaká byla v minulých volbách, tak Trump volby vyhraje.“

6. Chybějící hlasy. V okrese Delaware v Pensylvánii se ztratilo 47 flash disků, na nichž bylo uloženo 50 000 volebních hlasů.

7. Matt Braynard z Voter Integrity Project odhaduje, že v Georgii hlasovalo 20 312 lidí, kteří již v Georgii neměli trvalý pobyt a tudíž volební oprávnění. Biden přitom v Georgii vede jen o 12 670 hlasů.

8. Závažné zanedbání ´řádných postupů´. Neplatné adresy bydliště. Rekordní počty hlasů zesnulých. Nedotčené volební lístky bez záhybů – to znamená, že nebyly zaslány poštou v obálkách, jak to zákon vyžaduje.

9. Statistické anomálie. V Georgii Biden předběhl Trumpa ve chvíli, když bylo sečteno 89 % hlasů. Ve všech následných 53 sčítaných dávkách hlasů byl potom naprosto stejný překvapivě přesný poměr hlasů pro Bidena a pro Trumpa v poměru 50,05 % ku 49,95 %. Obzvláště záhadné je to, že všechny statistické anomálie a abnormality ve volebních výsledcích byly ve prospěch Bidena. Ať už to způsobila jednoduchá lidská chyba, nějaká zlomyslná manipulace, nebo kombinace obojího, zjevně se stalo něco zvláštního.

Pokud si myslíte, že tato zjištění a tvrzení připadají podezřelá jen podivínům, tak je docela možné, že je nakonec chyba na vaší straně.

Patrick Basham je ředitel think tanku Democracy Institute.

----------------------------------

Poznámky překladatele

 [1] ´Bellwether states´ (státy) a ´bellwether counties´(okresy) mají takové složeni obyvatelstva a jeho voličských preferencí, které je de facto reprezentativním vzorkem pro celé USA. Výsledky voleb v takovém státě nebo okrese korelují s výsledky voleb v celých USA. Bellwether counties (okresy) jsou spolehlivými indikátory výsledků prezidentských voleb. V 18 z 19 těchto okresů, které byly minimálně od roku 1980 neomylné, zvítězil v  prezidentských volbách 2020 Donald Trump.

[2] Zde je např. instrukce státu Montana, jak korespondenčně volit.

https://democracyinstitute.org/reasons-why-the-2020-presidential-election-is-deeply-puzzling/