Koronavirus: Smrt doktora Li Wen-lianga otřásla Čínou

Článek Gordona G. Changa "Coronavirus: Death of Dr. Li Wenliang Rocks China", který vyšel 12. února 2020, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

• Epidemie, která teď v zemi řádí, by se ale naopak mohla stát čínským „Černobylem“, utajenou katastrofou, která nakonec povede k pádu celého režimu.
• Mnoho analytiků očekává, že Peking se pokusí svou ekonomiku stimulovat, ale stimulace může fungovat jen tehdy, pokud existuje základní ekonomická aktivita. Pokud se velká část čínské ekonomiky zastaví, tak nebude co stimulovat. Skomírající ekonomika by pak mohla být existenční krizí režimu, jehož legitimita je primárně založena na neustálém zvyšování prosperity země.
• Odvážnost těchto požadavků ukazuje, že díky vypuknutí epidemie koronaviru čínský lid začíná ztrácet strach z prezidenta Si Ťin-pchinga a Komunistické strany Číny. Kevin Rudd a čínští propagandisté jsou přesvědčeni, že strana tuto krizi zvládne, ale když se lidé strany již nebojí, může se stát cokoliv.
• „Nevzdáme se, dokud nám to nevysvětlí,“ řekla Lu Šu-jün, matka lékaře Li Wen-lianga, která se chce dozvědět, proč jejího syna wu-chanská policie obtěžovala, zatímco se snažil zachraňovat pacienty.
• V tomto zápase bych sázel na matku. Koneckonců, má na své straně asi 1,4 miliardy rozzuřených  Číňanů.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když se lidé ve středočínském městě Wu-chanu dozvěděli, že 7. února 2020 doktor Li Wen-liang zemřel na komplikace způsobené koronavirem, tak navzdory přísné karanténě otevřeli svá okna dokořán a plakali. Ostatní se vydali do ulic a pískali na píšťalky na počest „whistleblowera” Li Wen-lianga. (Whistleblower je informátor, doslovně ovšem toto slovo označuje někoho, kdo píská na píšťalku - poznámka překladatele.) Smutek a hněv, vyjádřený v čínských ulicích, z balkonů a v sociálních médiích, dosáhl po smrti Li Wen-lianga naprosto nebývalé úrovně.

Li Wen-liang dostal spolu s dalšími sedmi lékaři oficiální důtku za to, že v prosinci 2019 varoval před nebezpečím vypuknutí epidemie. Doktor Li Wen-liang  byl obviněn z „šíření falešných zpráv“ a „narušení společenského pořádku“ a za své statečné úsilí byl krátce zadržen, vyslýchán a byl donucen svým podpisem potvrdit, že přijímá své „oficiální napomenutí“. Doktor Li Wen-liang se nepochybně koronavirem nakazil od svých pacientů ve wu-chanské centrální nemocnici.

První oficiální oznámení o jeho smrti vyvolalo na internetu hluboké pobouření. Státní média proto ve snaze uklidnit hněv veřejnosti oznámila, že je živý, ale v kritickém stavu. Když byl poté skutečně prohlášen za mrtvého, rozzuřili se lidé do běla. Čínští cenzoři smazali na sociálních sítích miliony příspěvků vyjadřujících mladému lékaři podporu. Doktoru Li Wen-liangovi bylo 34 let.

Někteří komentátoři jsou toho názoru, že jak se v horku nadcházejícího léta veřejné povědomí o této chorobě vypaří, čínský politický systém změnám odolá. Jiní komentátoři si myslí, že by se tato probíhající epidemie naopak mohla stát čínským „Černobylem“, oficiálně utajenou katastrofou, která nakonec může vést k pádu celého režimu.

Mezi těmi, kdo na nějaký efekt „Černobylu“ nevěří, je i bývalý australský premiér Kevin Rudd. „Si Ťin-pching drží ve svých rukou téměř absolutní politickou moc nad čínským marxisticko-leninským státem,“ napsal ve svém sloupku 8. února 2020. „Jsem přesvědčen, že jakmile krize pomine, tak zůstane v Číně vše při starém.“

Kevin Rudd argumentuje tím, že priority prezidenta Si Ťin-pchinga - „deset soustředných kruhů vycházejících z centra komunistické strany“ - se nezmění. Nejdůležitější prioritou je zachování politického systému země. Rudd, který nyní zastává pozici prezidenta Institutu pro politiku asijských společností (Asia Society Policy Institute), ve svém sloupku poznamenal: „Od svého nástupu k moci v roce 2012 posílil prezident Si Ťin-pching moc Komunistické strany Číny a vyvinul komplexní národní program, z něhož musí vycházet všechno ostatní - včetně domácího krizového managementu."

Že by byl prezident Si Ťin-pching tak mocný? Zřejmě je - předčil totiž všechna očekávání a soustředil do svých rukou moc, neviděnou od dob mazaného Mao Ce-tungova nástupce Teng Siao-pchinga. Někteří analytici přirovnávají jeho mocenskou pozici k samotnému Maovi. Zdá se, že Si Ťin-pching má v politice „devět životů“.

Prezident Si Ťin-pching se také pojistil a zařídil, aby vina za případný neúspěch padla na jeho protivníka - premiéra Li Kche-čchianga. Si Ťin-pching pověřil premiéra Li Kche-čchianga koordinací oficiální čínské reakce na epidemii koronaviru.

26. ledna 2020 oznámila Komunistická strana Číny, že premiér Li Kche-čchiang bude předsedat Centrální pracovní skupině řídící boj proti epidemii koronaviru. Prezident Si Ťin-pching rovněž napodobuje osvědčenou Maovu taktiku: Stáhl se ze světla reflektorů a během posledního týdne v lednu 2020 úplně zmizel z oficiálních médií.

Ale i když je prezident Si Ťin-pching chytrý, existují důvody, proč možná odpovědnosti stejně neunikne. Zaprvé, jeho velká moc s sebou nese zodpovědnost sama o sobě a zdá se, že si prezident Si Ťin-pching uvědomuje, že existují okamžiky, kdy musí přiznat svou nadřazenost v čínské hierarchii. 28. ledna 2020 v Pekingu na setkání s generálním ředitelem Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrosem Adhanomem Ghebreyesusem prezident Si Ťin-pching o boji proti epidemii řekl: „Tuto práci řídím a zajišťuji já osobně.“

Za druhé, zdá se, že čínská ekonomika klesá, kvůli epidemii koronaviru, ale i z  jiných příčin, a to nejen mezi jednotlivými čtvrtletími, ale i meziročně. Čínská poptávka po ropě letos oproti minulému roku klesla o 20 %. Mnoho továren a obchodů zůstává zavřených, dlouho po skončení oslav čínského lunárního Nového roku. Kantonský veletrh naplánovaný na duben byl zrušen. Letecké společnosti ruší své lety do Číny a mnoho pravidelných leteckých linek bylo pozastaveno na neurčito.

Nouzová situace kvůli epidemii koronaviru přišla ve chvíli, kdy čínská ekonomika již zpomalovala. Ve skutečnosti před epidemií vzrostla jen asi o 2 %, a mnohé firmy se potýkaly s vážnými finančními potížemi.

Mnoho analytiků očekává, že Peking se pokusí svou ekonomiku stimulovat, ale stimulace může fungovat jen tehdy, pokud existuje základní ekonomická aktivita. Pokud se velká část čínské ekonomiky zastaví, tak nebude co stimulovat. Skomírající ekonomika by pak mohla být existenční krizí režimu, jehož legitimita je primárně založena na neustálém zvyšování prosperity země.

Za třetí, Číňané, jak je zřejmé z jejich reakce na smrt doktora Li Wen-lianga, nebudou ovlivněni vnitrostranickými strategickými manévry prezidenta Si Ťin-pchinga. Místní úředníci již stejně pekingským mocipánům zničili alibi. 27. ledna 2020 starosta Wu-chanu Čou Sien-wang veřejně prohlásil, že nemůže zveřejnit zprávu o epidemii koronaviru, protože čeká na povolení z vyšších míst. Díky tomuto obvinění nevypadá teď v Pekingu dobře nikdo.

Číňané jsou díky tomu, že na Peking ukázal Čou Sien-wang prstem, rozzuření a na rozdíl od dřívějších případů pekingské zločinnosti nyní mluví o základních otázkách a požadují základní práva. Požadavek, který je nyní slyšet po celé Číně zní: „Chceme svobodu slova!“ Lidé v této pohromou zasažené společnosti, stejně jako ti, kteří usilují o svobodu v Hongkongu, přijali za svou hymnu píseň s politickým nábojem z muzikálu Les Misérables: „Slyšíš ty lidi zpívat?“

Smrt doktora Li Wen-lianga přišla poté, co profesor práv na Univerzitě Čching-chua, Sü Čang-žun, na začátku února veřejně označil prezidenta Si Ťin-pchinga za „nepříliš chytrého“ a požádal ho, aby odstoupil. Přibližně ve stejnou dobu napsal profesor Sü Čang-žun spolu s osmi dalšími osobnostmi otevřený dopis Národnímu lidovému kongresu nazvaný „Právo na svobodu projevu začíná dnes.“

Odvážnost těchto požadavků ukazuje, že díky vypuknutí epidemie koronaviru čínský lid začíná ztrácet strach z prezidenta Si Ťin-pchinga a Komunistické strany Číny. Kevin Rudd a čínští propagandisté jsou přesvědčeni, že strana tuto krizi zvládne, ale když se lidé strany nebojí, může se stát cokoliv.

Když lidé ztratí strach, tak dostanou odvahu udělat cokoliv, nebo se prostě o důsledky nestarají. To bývá ten historický okamžik, kdy se mocné politické systémy rozpadají.

Prezident Si Ťin-pching se musí připravit na začátek léta, až virová epidemie v dubnu a květnu vyvrcholí ve velkých populačních centrech mimo provincii Chu-pej, která je nyní jejím epicentrem. Potom budou totiž Číňané skutečně vážně debatovat o tom, kdo je na vině.

Nyní je zřejmé, že se prezident Si Ťin-pching zaměřuje více na kontrolu propagandy než na zastavení epidemie nemoci. Složení devítičlenné Centrální pracovní skupiny zmíněné výše, je obzvláště znepokojivé. Na seznamu je pouze jeden odborník z oblasti veřejného zdraví, zbytek tvoří kariérní politici a propagandisté. Místopředsedou této skupiny je propagační kápo Komunistické strany Číny Wang Chu-ning. „Hlavním úkolem této pracovní skupiny je evidentně udržení integrity diktátorského vládnutí Si Ťin-pchinga,“ řekl Gatestonu Charles Burton z ottawského institutu Macdonald-Laurier Institute, který situaci v Číně sleduje.

Prezident Si Ťin-pching však již svou propagační bitvu prohrál. Jeho snaha usměrnit propagandu překáží jeho snahám epidemii koronaviru vymýtit. Zatajování a potlačování informací nikdy ničemu nepomůže.

V každém případě jedna statečná žena úřadům nedovolí, aby informace potlačily. „Nevzdáme se, dokud nám to nevysvětlí,“ řekla Lu Šu-jün, matka doktora Li Wen-lianga, která se chce dozvědět, proč jejího syna wu-chanská policie obtěžovala, zatímco se snažil zachraňovat pacienty.

Může se jedna žena postavit proti mocnému prezidentovi Si Ťin-pchingovi? V tomto zápase bych sázel na matku. Koneckonců, má na své straně asi 1,4 miliardy rozzuřených Číňanů.

Gordon G. Chang je autor knihy "Přicházející kolaps Číny" a významný spolupracovník Gatestone Institute.

https://www.gatestoneinstitute.org/15576/china-coronavirus-li-wenliang