O tom, jak je čím dál tím těžší volit a jak se přestávám divit lidem, kteří k volbám "raději nechodí".
Nemám ráda názor, že volit je zbytečné a tudíž "nejdu!". Naopak, domnívám se, že je to kolikrát ještě horší nevolit, protože jak už jeden chytrý muž řekl: "Kdo se nezájímá o politiku, o toho se zajímá politika." Volíme i tím, že nevolíme. A tak o té doby, co jsem trochu získala rozum, k volbám chodím. Bohužel letos to bude vážně těžké...
Nevím, jak vám ostatním, ale mě už toho v politickém spektru mnoho nezbylo. Ostatně po nejrůznějších aférách, krabicích vína, zatýkání v nejvyšších místech, pokusech o nové strany, nezvolené straně ve sněmovně, volbě prezidenta, nelegitimní vládě, etc. - můžete se mi divit?
Když se podívám na současné "volitelné" strany (ne Okamura a spol., kterým nevyšla 20. kandidatura kamkoliv), není co vybírat. V poslední době má každá na sobě nějaký opravdu šťavnatý škraloup, který v ideálním případě popírají či hůř - předstírají, že neexistuje. Kdyby alespoň rezignovalo půl členů strany, aby se alespoň pokusili ji očistit, přiznali chybu - možná by byla nějaká naděje. Takto jsou slova o "korytech"až příliš pravdivá.
A tak začínám pomalu chápat nevůli některých lidí jít k volbám. Na druhou stranu z obavy, co by mohli zvolit "skalní voliči", je potřeba se dostavit a něco do té urny hodit. Silně se ale bojím, aby název oné schránky nebyl předzvěstí místa, do kterého se odebereme po volbách. Přesto - jdu a vy také jděte, nejít je stále ještě ta horší možnost z těch špatných. Jen teď ještě rozpočítat, kdo to letos bude...
