KALOUSEK - VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL Č. 1

  Pro Ameriku 30-tých let to byl John Herbert Dillinger. Tuto téměř lichotivou přezdívku si vysloužil díky sériím bankovních loupeží, provedených zpravidla velmi sofistikovaně.   Pro Česko současnosti by to mohl být docela dobře právě Miroslav Kalousek. I on se pohyboval zpravidla ve finančním sektoru. Ovšem nejen toto má s Johnem Dillingerem společného.

Slavný americký lupič se v mládí dostal na devět let do vězení, kde pod zkušenými kriminálnickými lektory získával zkušenosti, zkoumal a analyzoval chyby, vzdělával se. I mladý Miroslav Kalousek získával zkušenosti. Lze si představit lepší průpravu než KDU-ČSL, kde se mohl zdokonalovat již od roku 1984? Vyškolen Národní frontou hrdě vstoupil s křesťansky čistým srdcem do průkopnických počátků české politiky 90-tých let.

Stejně jako John Dillinger, který po propuštění z vězení založil svůj vlastní gang, usoudil Miroslav Kalousek, že má rovněž právo na osobní tlupu. I vznikla TOP 09.

Stejně jako na Dillingera, rovněž na Kalouska pořádal kdekdo hon a podobně stoupala během času u obou i brutalita jejich činů.

Přes pochybnosti vzbuzující armádní zakázky na padáky, modernizaci T-72, zadání nefunkčního štábního informačního systému, dostali jsme se k opileckým výstupům ve Sněmovně, ve veřejných médiích, na ulici i na vysokoškolských přednáškách . Mnozí nezapoměli na infarktové stavy při složenkách dlužných částek či bagatelizování nástupu ekonomické krize, kterou "nejlepší ministr" zaregistroval asi jako poslední Evropan. Záhadná podpora sázkařského průmyslu, snaha o vypsání ekologického tendru pro jedinou firmu, podpora asociála Drábka i jeho zmatené nástupkyně Müllerové, neschopné Hanákové a mohli bychom pokračovat.

Za největší Kalouskův zločin však považuji jeho velký podíl na infikaci české politické kultury jako takové.  Hysterické vytváření  často jen umělých barikád, aby média měla o čem psát, nepřipouštění jakéhokoliv odlišného názoru, podsouvání smyslu - to vše vidíme i v nové taktice. Boj za svobodu - takto popisuje Kalousek do omrzení současnou situaci ve snaze dosáhnout toho, že 100x opakovaná lež se může stát pravdou. Veden zcela zjevně osobní mocenskou touhou, plive na všechny strany jedovaté sliny nepřátelství. Klidně se v nich ovšem v zákulisí vymáchá - pokud mu i slizká koupel umožní politicky přežít. Bohužel je jisté, že mnohé novou politickou nenávistí infikuje.

Přesila agentů FBI Dillingerovo řádění 22. července 1933 ukončila palbou svých revolverů. V Česku máme naštěstí jemnější metody. Kalouskovo řádění šlo by zastavit nenásilnou palbou voličských hlasů. Takže uvidíme.

Tak či onak - utěšuje mě, že na rozdíl od romantické Ameriky, kde má v Hammondu v Indianě John Dillinger vlastní muzeum,  Miroslav Kalousek se tohoto v Česku nikdy nedočká.