Zrozeno v „zeleném mozku“

Pro naši generaci a možná nejen pro tu byly „zelené mozky“ vždy synonymem v nejlepším případě hlouposti. Spíše však tuposti, ba přímo nediagnostikované debility. Protože nápady „zelených mozků“ stávaly za to.

Nevím, nakolik se dnešní vojáci od těch tehdejších liší, nemám s nimi osobní zkušenosti. Jedno je však jisté. Že to, co nyní otevřeně říká jeden ze „zelených mozků“, který to dotáhl v našich ozbrojených silách hodně vysoko, stojí za pozornost. A že jsou-li takových názorů i důstojníci ostatní, můžeme leda tak litovat, že u nás nevládne „vojenská junta“.

Protože mít na ministerských a poslaneckých postech takové, sotva bychom se měli hůř, než jak se máme. A kdyby byl v jejich čele na prezidentském nebo klidně i diktátorském postu Jiří Šedivý…

Ano, právě názory tohoto bývalého náčelníka českého generálního štábu a předního bezpečnostního experta, jež zazněly na http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nejvetsi-riziko-po-parizi-pogromy-a-radikalizace-evropy-lide/r~902d75068b1811e5b6b20025900fea04/, mne zaujaly. Navzdory jeho „zelenému mozku“ v tom nejlepším smyslu slova.

Protože tento zjevně postřehl to, co našim a nejen našim politikům uniká. Nebo možná neuniká, ale jde jim to jedním uchem dovnitř a druhým ven a svýma přimhouřenýma očima to nechtějí vidět. Že se Evropané radikalizují, počínají brát zákon do vlastních rukou a více a více podporují extremistické síly. A extremisty se stávají i „normální“ lidé, kteří by se za normálních okolností extremistům (pravicovým stejně jako levicovým) velkým obloukem vyhnuli. Už dnes jsme prý zradikalizovaní více, než by bylo kdy myslitelné, a stáváme se tak kromě teroristů i my sami bezpečnostním rizikem po Evropu. Protože stejně jako teror tu více a více hrozí i pogromy na uprchlíky, ona radikální odveta za teror. Jakmile vypukne davová psychóza, vrhnou se do střetů s imigranty mimo extremistů i běžní lidé, ve svém strachu ochotní následovat jakékoliv rychlé řešení slibující vůdce.

Eurounijní politici to však, jak již zaznělo, nevidí nebo nechtějí vidět. A svou nerozhodností a liknavostí zapříčiňují to, že lidé opravdu jednoho dne vezmou zákon do vlastních rukou. S každým výrokem o tom, že máme přijímat další a další imigranty, s každým selháním v této imigrační politice, s každým teroristickým útokem je tento scénář blíž a blíž.

A pak už tu budeme mít skutečnou frontovou linii. Na jedné straně islamisty s jejich zradikalizovanými spojenci pocházejícími z našich řad, kteří vědí, že nás vojensky neporazí, avšak terorem ve velkých městských aglomeracích nám notně uškodí, na straně druhé pak rozvášněný dav našinců, kteří začnou brát obranu svých domovů do svých rukou. Když to podle jejich přesvědčení nikdo jiný neudělá.

A neudělá.

Protože evropští politici zcela rezignovali na ochranu vlastních hranic a vrhli se jen na humanitární pomoc imigrantům, aniž by se starali o možná rizika, jež z toho pro jejich vlastní lid plynou. Brusel si hraje na evropského vůdce, avšak pouze donekonečna tlachá a pro skutečnou obranu Evropy nedělá pranic. Totiž dnes už cosi podniká, nikoliv však kvůli bezpečnosti Evropy, ale kvůli ekonomickým problémům, jež imigranti pro některé evropské země v současnosti znamenají.

Pan armádní generál prý sice chápe význam humanitární pomoci lidem, kteří prchají před válkou, ovšem chování Evropské unie v tomto ohledu je podle něj totálním selháním. Protože naše dobrosrdečnost a soucit s trpícími nesmí ohrozit nás samé. A ohrožuje. My Češi jsme kritizováni, jak zacházíme s pár stovkami uprchlíků v záchytných táborech, ač tam tito na rozdíl od jiných evropských táborů netrpí v zoufalých podmínkách, ač na rozdíl od jiných zemí nebydlí naši imigranti i v zimě ve stanech. Kritizují nás ti, kdo nezastavili migrační vlnu včas, na hranicích Evropy, z čehož se nikdo z politiků ani evropských úředníků nevylže.

Do Evropy měli být vpuštěni jen ti, kteří sem mají právo přijít, ti prchající před válkou. A politiky jsme si nezvolili proto, aby byli dobrosrdeční a ušlechtilí, ale aby spravovali, řídili a neohrožovali svůj stát.

Dnes už je podle pana Šedivého každému jasné, že k nám s trpícími uprchlíky přicházejí i lidé, kteří západní civilizaci nenávidí. Že dnes zaútočili ve Francii, kde pro ně jsou nejoptimálnější podmínky, ovšem stalo se tak i ve Španělsku a Velké Británii a teroristické útoky už několikrát zhatili i Němci. A musíme počítat s tím, že zatím sice nejsme v hledáčku islamistů, ale otázka nestojí zda, ale kdy tito zaútočí i na naši zem. I my se dříve či později teroristických útoků dočkáme. Jen se ještě neví kdy.

A tak se musíme i my smířit se změnami. Musíme vyzbrojit policisty nejen pistolemi, ale i samopaly, kvalitně vyzbrojených a vycvičených policistů musí být v ulicích mnohem víc než doposud, je třeba konečně modernizovat armádu, musíme se přestat rozhořčovat nad některými kroky, které s bezpečností souvisejí a které více či méně omezují naši svobodu, jako jsou pravomoci zpravodajských služeb a zvýšení obranných rozpočtů.

Prostě je třeba přestat si hrát na hodné strýčky. Je třeba konat. Dokud je sice dost pozdě, ale ještě není vše ztraceno. Protože to, co postihlo Paříž, postihne nás všechny. A jde jen o to, abychom to nějak přežili, když už tomu nelze zabránit.

Ještě vcelku nedávno bych tomu nevěřil, ale stalo se. Tleskám „zelenému mozku“ a tento je mi nad všechny námi zvolené demokratické politiky. A lituji, že nám tento nevládne. Nám Čechům nebo ještě lépe rovnou všem Evropanům.