Zdánlivý krůček správnějším směrem

Tak konečně nalezl jeden z evropských států dost možná momentálně nejschůdnější střední cestu. Za niž nebude nikým do nebe vynášen, ale ani absolutně zatracován, v níž sice nebude jasných vítězů, ale ani poražených. Prozatím.

Rakousko se prostě rozhodlo, že už je toho s migranty příliš a je záhodno přitvrdit. A přitvrdit se také chystá. A to tak, že bude běžencům udělovat azyl jenom na maximálně tři roky s tím, že jeho případné prodloužení bude záviset na tom, jak se mezitím vyvine situace v zemi, z níž ten který imigrant do Rakouska přišel.

Podle vládní koalice, jež by tento zákon mohla schválit nejdříve v prosinci, ovšem se zpětnou platností od 15. listopadu, se vlastně nejedná o nic proti ničemu. Rakousko prostě nepůjde proti podstatě azylového práva, zároveň tím však chce bojovat proti nežádoucímu přistěhovalectví. Člověku pomůže v nouzi nejvyšší, ovšem zároveň ze sebe nebude dělat vo…, prostě hovězí.

Zároveň se pak chystají i změny pro ty, kdo podle ženevských konvencí nemají nárok na azyl, ale ve vlasti jim hrozí nebezpečí a tudíž požívají v Rakousku takzvané podpůrné ochrany. Ti by totiž nově měli čekat na povolení k přistěhování jejich rodin nikoliv rok jako doposud, nýbrž celé roky tři.

A nezbývá než konstatovat, že to není vůbec vymyšlené špatně. Protože Rakousko po formální stránce nikomu z imigrantů neublíží, nikoho nebude posílat do nebezpečí či dokonce na smrt, ovšem zároveň se pokusí neutopit v moři přistěhovalců. Tito budou mít své jisté jenom dočasně a hin sa hukáže.

Dalo by se za toto rozhodnutí našim jižním sousedům zatleskat. Protože je to relativně humánní k cizím i vlastním lidem. Nebo se to takovým aspoň jeví být.

A teď už tedy, bude-li změna skutečně prosazena, nezbývá než doufat.

Že se za tři roky opravdu podaří všechny v Rakousku bezdůvodně přebývající přivandrovalce vystěhovat zpět do jejich domoviny. Že za tři roky nebude už v této zemi tolik „dočasných“ imigrantů, že si proti nim už místní netroufnou ani potichu něco špitnout…

Aby sami nebyli nuceni žádat o azyl někde jinde. Třeba tam, kde jim dnešní migranti „uvolňují místo“.