Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Z naší budoucnosti

„Vlastnictví zavazuje.“ Říkalo se to za oněch časů. A protože to platilo ve vztahu k Romům, testujícím realitní kanceláře, zda je tyto nediskriminují tím, že je nezvou na prohlídky domů a bytů, muselo to platit i o uprchlících.

A tak jsem se tehdy i já stal „zavázaným“. Protože to víte. Psal se rok 2015 a já měl to neštěstí ve štěstí (nikoliv naopak), že jsem vlastnil dvoupokojový byt a chatu se čtyřmi místnostmi. Majetek to zčásti koupený za svoje a zčásti zděděný, což byl přímo danajský dar.

Protože to přece bylo už za onoho času nemyslitelné. Nepředstavitelné. Neomluvitelné. Aby někdo, jsa osaměle žijícím, vlastnil pro svou maličkost celých šest místností plus nějakou tu chodbu, koupelny a sklep nádavkem. Aby se roztahoval, zatímco ostatním se nejednou nedostávalo střechy nad hlavou.

A tak poté, co jsem zaplatil „milionářskou daň“ zvanou tehdy libozvučněji daň z nemovitosti, i z níž se přispívalo těm potřebným, došlo i na kvóty. Protože vlastnictví zavazuje.

Stát se ke mně tehdy zachoval ještě velmi šlechetně. Dokonce mi dal na vybranou, nechám-li si pro svou potřebu tu či onu z uvedených nemovitostí. Dostal jsem možnost vybrat si, zda budu nadále sám obývat jen svůj byt nebo chatu… totiž část chaty, protože celý objekt by byl už přece jenom sociálně neúnosným luxusem.

A já jsem si vybral byt. Na sousedech to sice nezáviselo, protože mezi lidmi z dalších bytů v paneláku a podnájemníky v druhé půlce chaty moc velký rozdíl není, ale přece jenom byt byl byt. Byt ve městě, s vodou, elektřinou a ústředním topením, to je přece jenom pohodlnější varianta než voda ze studně a věčné řezání dřeva do kamen.

Vybral jsem si tehdy tedy byt. A chatu v rámci sociální spravedlnosti uvolnil, aby se do této nastěhovali nejpotřebnější z potřebných. Tedy imigranti, pro něž už v naší zemi jinde místo nebylo. Neučinil jsem tak dobrovolně, jenže kdybych ji nedal k dispozici, dříve či později by mi ji znárodnili. Totiž vyvlastnili, což je ale ve své podstatě totéž.

A pak už jsem si jenom žil. No, žil… Spíše kmital. Protože „vlastnictví zavazuje“. A protože mi ona chata po formální stránce zůstala, měl jsem se co ohánět. Protože znáte uprchlíky z třetího světa… Nechali puštěnou vodu a já pak kupoval a instaloval vysoušeč. Protože ve vlhkém objektu by přece bydlet nemohli, to je o zdraví. Pak nechali téci vodu nanovo, a to tak dlouho, až se spálilo čerpadlo ve studni. A já sháněl instalatéra, elektrikáře a čerpadlo nové. Na nějakých pětadvacet tisíc to vyšlo. Ale stálo to za to. Voda zase tekla. A to měli mí uprchličtí podnájemníci radost! Tekla a tekla a já vysoušel a vysoušel. A měnil čerpadlo… a tak pořád dokolečka. Protože „vlastnictví zavazuje“.

Pak přišla zima a já kmital nanovo. Protože uprchlíkům byla zima. To víte, v naší zimě je zima i nám, a což teprve oněm exafričanům a exarabům! Řezal jsem dřevo, řezal a řezal, štípal, skládal ho do hranice a oni si topili a topili. A tím mi zatopili. Protože navzdory revizi začalo hořet v komíně. A posléze v celém objektu, který se stal rázem neobyvatelným. A ačkoliv si oni uprchlíci neudělali na rozdíl od jiného etnika táborák přímo v místnosti, výsledek byl stejný.

A tak bylo třeba vyvézt ohořelé zbytky, postavit novou střechu, pořídit komplet nové vybavení. Protože uprchlíci, jakkoliv zvyklí na leccos, v Evropě přece v něčem takovém žít nemohli. A během stavebních prací jsem jim musel prozatímně platit hotel. Protože „vlastnictví zavazuje“. Byl jsem za to přece zodpovědný. Kdybych jim udělal topení elektrické, přece by k tomu vyhoření nedošlo.

A tak jsem jim nakonec pořídil elektrické vytápění. A to byla poslední kapka. Protože proud sice podle informací z médií nezdražoval, ale i tak mě to vytápění stálo majlant. Z mé kapsy. Protože „vlastnictví zavazuje“ a kdybych podnájemníkům netopil, se zlou bych se potázal. Napřed by mi dali co proto politici naši, pak ti bruselští a nakonec by nezůstali stranou ani aktivisté typu Amnesty International. A jeden z u mne ubytovaných uprchlíků dokonce hrozil, že nebudu-li se starat, nechá mě vyletět do luftu. Že má strejdu u Islámského státu či co…

A tak jsem se o ně staral. A staral jsem se dobře. Tak dobře, že jsem ve druhé vlně dostal i další kvótu uprchlíků do mého bytu. Protože i dvoupokoják byl pro mne samotného přece moc velký. A tak nás tam bydlelo pět, pak s jejich příbuznými a nově narozenými dětmi deset, pak patnáct, dvacet. A pak už nás v tom bytě bylo moc. Bylo to už neudržitelné. Bylo s tím třeba něco udělat. A úřady s tím i něco udělaly. Vyřešily to.

Byl jsem prostě jednoduše vystěhován. Proč by také ne, že? Když jsem už neměl ani korunu a nemohl platit nájem…

A tak dnes žiji na trávníku před kdysi mojí chatou. Jež byla exekučně zabavena a dána do správy oněch tam ubytovaných uprchlíků. Bydlím u ní, abych to neměl daleko a mohl se o ně i nadále starat. Ale zároveň bydlím přece jenom raději kousek dál od ní. Protože když jsem dlel těsně u její zdi, kde na mě pod okrajem střechy aspoň tolik nepršelo, spadla na mne jednoho dne cihla z pozvolna se bortící obvodové zdi a já byl pár dní v nemocnici. A pak v kriminále, protože jsem si neplnil po dobu léčení své povinnosti, tedy nepečoval o své hosty.

Bydlím tam na trávníku, posluhuji ubytovaným Afričanům a Syřanům a je mi do zpěvu. Většinou večer, když zalezu pod svou novou střechu nad hlavou. Nejčastěji si pak zpívám naprosto příhodnou píseň, již zná z původních našinců snad každý. „Mám malý stan, mně na nohy táhne, snad ze všech stran…“

 

Autor: Viktor Pondělík | úterý 7.7.2015 10:00 | karma článku: 21,24 | přečteno: 409x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Zaplatí vláda všechno všem?

Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.

3.10.2021 v 15:25 | Karma: 0 | Přečteno: 15x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Bude se znárodňovat?

Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.

6.9.2021 v 19:43 | Karma: 0 | Přečteno: 7x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Nebudou přece rozhodovat rozumně!

Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.

9.8.2021 v 16:15 | Karma: 0 | Přečteno: 5x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Budou si Češi konečně rovnější?

S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.

21.7.2021 v 15:53 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Pomůžete mi někdo?

Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.

5.7.2021 v 0:23 | Karma: 0 | Přečteno: 14x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

V Litvínově někdo násilně vnikl do budovy gymnázia, policie školu evakuovala

3. května 2024  8:31

Několik policejních hlídek včetně policejního psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u...

Nebojíme se, tahák nepotřebujeme. Maturanti vyrazili na písemky z češtiny

3. května 2024  8:24

Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...

Česko se v žebříčku svobody tisku propadlo o tři příčky, Slovensko ještě víc

3. května 2024  8:11

Česko si v žebříčku svobody tisku oproti loňsku pohoršilo o tři pozice, je sedmnácté. Pořadí vydává...

Podporujeme kulturu nahoty. Obec na Sardinii jako první umožní nudistické sňatky

3. května 2024  7:26

Obec San Vero Milis na severu středomořského ostrova Sardinie jako první v Itálii umožní sňatky...

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1296x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik