Co byste od našinců a vlastně celé Evropské unie ještě nechtěli? Vždyť všichni politici a osoby zaměstnávané migrační krizí mají tolik důležitých úkolů, že se nějakými prkotinami zkrátka příliš nezaobírají.
A tak tu máme nově i takový jistý problémeček (http://www.denik.cz/z_domova/stat-ma-problem-nevi-kam-mizi-penize-na-uprchliky-20160510.html). Náš stát tak jaksi neví… kam se ztrácejí peníze určené na uprchlíky. Evropská unie nám na tuto oblast, na projekty spojené s migrační politikou, v letech 2011 až 2015 poskytla dotace ve výši přes 727 milionů korun, a jak zjistil Nejvyšší kontrolní úřad, nikdo přesně neví, kolika cizincům se u nás za tyto peníze vlastně pomohlo.
Není totiž tak jaksi možné zpětně kontrolovat údaje o klientech projektů, protože ministerstvo vnitra nepožadovalo, aby příjemci dotací evidovali klienty stejně jako ono podle data narození. A tak se ví, kolik pomoci se poskytlo, jenže se neví… komu konkrétně.
Na zlepšení podmínek azylantů a integraci cizinců v České republice se v letech 2011 až 2015 vydalo 288,6 milionu korun, existuje však pouze odhad, že se této pomoci dostalo asi 74.000 lidí. A v devětačtyřiceti Nejvyšším kontrolním úřadem kontrolovaných projektech za celkem víc než devadesát milionů korun tak jaksi „nesedí“ 639.000 korun.
Ovšem ministerstvo vnitra to „má na háku“. Protože je problematických přece jenom 0,7 procenta ze všech takto vynaložených financí, a to je prkotina. A navíc už prý byl nastaven nový systém platný pro programové období do roku 2020 a tento už prý bude možným nedostatkům předcházet.
A vůbec – proč by se nad sebou měli naši politici zamýšlet, když jsou měření výsledků společné migrační politiky, správa této oblasti a nastavení cílů složité dokonce i pro Evropský účetní dvůr?
No tak se prostě někam zašantročilo ani ne tři čtvrtě milionu korun, no! Za něž se pomohlo, jenže… Kdo ví komu konkrétně, kdo ví jak a za kolik…
Ale to je přece jedno. Hlavně že se pomohlo. A čert vem nějaké mizerné peníze. Jsou to jenom peníze, nic víc. Vždyť už se v naší zemi zašantročily i daleko větší sumy, tak co si dělat těžkou hlavu s pár statisíci? Když nejdou z kapes těch, kdo o nich rozhodují…
