Výjev z budoucnosti

Tak nám ve Velké Británii učinili přímo závratné pokrokové opatření. Jak je již dlouho známo, jsou (prý) ženy často diskriminovaným pohlavím,…

…a proto tam začala Britská zdravotnická asociace (BMA) po svých zaměstnancích žádat, aby používali vhodnější terminologii než tu, jež se tradičně používala a dodnes často (jak hanebné!) používá.

Jak tam bylo shledáno a následně v interním manuálu uvedeno, nemají být dejme tomu staří lidé označováni jako staří, ale jako „starší“, výtahy pro handicapované se mají nazývat „přístupné výtahy“, nemá se říkat „příjmení“, ale „rodinné jméno“, a dává-li se lidem ve formulářích možnost zvolit oslovení, nemá být tato nabídka v pořadí „pan – paní – slečna“, protože to může vzbuzovat dojem, že prvně uvedený muž je něco víc než ty chudinky opačného pohlaví za ním.

A zřejmě nejzásadnější novotou je, že by těhotné ženy už neměly být nazývány „nastávající matky“ či „nastávající maminky“. Správně se jim totiž má říkat „těhotní lidé“ (https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/427857-genderove-vyvazene-tehotenstvi-nerika-se-nastavajici-matka-ale-tehotny-clovek-radi-v-britanii.html). Protože ono to totiž s těmi maminkami není zase až tak jednoduché. Těhotnými jsou sice v naprosté většině případů ženy, jimž by oslovení „maminka“ či „matka“ nemuselo vadit, ovšem mohl by se mezi nimi vyskytnout i nějaký ten transsexuál, neboli muž omylem přírody uvězněný v ženském těle. A takového jedince by mohlo označení za matku urážet, což v rovnoprávné společnosti nelze akceptovat. I takový člověk má přece svá práva!

A tak rozhodnutím zmíněné asociace nemají mít ve Velké Británii ani jednu nastávající maminku. Mají tam mít jenom a pouze „těhotné lidi“. Což nikoho neurazí, protože lidi jsme přece všichni. A jsme díky tomu rázem rovnoprávnější.

Nad čímž se střídavě válím v záchvatech smíchu a roním hořké slzy. Třeba při představě, že jsem oním britským rozhodnutím vlastně nikdy neměl maminku. Že jsem měl jen těhotného člověka, který mne přivedl na svět. Což o mně sice prozatím říkají jen v Británii, ale známe dobře, jak rychle se podobný „mor“ šíří, že? Dnes mají těhotné lidi ve Velké Británii… a zítra…

Už to v duchu vidím. Jak v hromadné dopravě pouštím sednout „těhotného člověka“, který dříve či později přivede na svět nikoliv dítě, ale „malého člověka“, jehož bude provázet po dlouhou část jeho života. Nejprve jako „kojící člověk“, pak jako žena na mateřské… totiž chtěl jsem říci „člověk na lidské dovolené“. O jehož rozvoj se pak budou starat „vyučující lidé“ a „vychovávající lidé“, než dosáhne meze, kdy se postaví na vlastní nohy a nechá se zaměstnat u nějakého „zaměstnání poskytujícího člověka“. Který mu nejspíše bude postupně v různých obměnách pít krev až do konce života, což je vesměs údělem „nadřízených lidí“, stejně jako tomu dost možná bude i v případě jeho „svatebního člověka“, kterého si vezme za svého „zákonitého člověka“, aniž by přitom dbal na to, jakého je pohlaví. Možná bude chodit pravidelně volit „politické lidi“ a možná se z něj, až bude starší, což nemusí být nezbytně britské „starší“, stane i „poslanecký, senátní, ministerský či dokonce prezidentský člověk“ nebo jiný bezpohlavní odborník, který bude pokračovat v tomto zrovnoprávňujícím trendu. Který bude mít vlastní služební auto s „šoférujícím člověkem“ a nebude se tak muset dopravovat veřejnou dopravou, v případě železnice pokrokově poskytující i vagóny určené pouze pro samostatně cestující ženy… totiž v budoucnu pro „samostatně cestující lidi“. A to možná až do doby, než se stane „důchodovým člověkem“ a nakonec „mrtvým člověkem“.

Až jsem se opotil při této představě! Málem jsem se při této představě… Víte co… Což dnes naštěstí ještě nevadí. Protože dnes ještě mohu v takové chvíli odběhnout „na pány“. Dnes totiž ještě nemusím chodit „na lidi“. Prozatím…