Vše pro zdraví našich nejmenších

Tak slavíme výročí. Je tomu již deset let, co bruselští páni, jmenovitě už dávno svými počiny znemožněná Evropská komise, zase jednou rozhodli o tom, co je správné. Tedy co je zdravé, v tomto případě pro naše nejmenší.

Protože moudře dospěli ke zjištění, že… kojení je tím nejvhodnějším a nejzdravějším způsobem, jak mohou být ti nejmenší krmeni. Což už dlouho snad nikdo nezpochybňoval. Jenže co kdyby se tomu někdo odmítl podřídit, co kdyby to neakceptoval a „usnadňoval si práci“? A krmil tak nějakou náhradní dětskou výživou…

A tak bylo „Evropou“ rozhodnuto (http://www.novinky.cz/ekonomika/390670-detske-vyzivy-jsou-drahe-brusel-na-ne-zakazal-slevy.html). O tom, že obchodníci nesmí dávat slevu na kojeneckou výživu pro děti mladší půl roku, že se v maloobchodě v místě prodeje této nesmí provádět reklama, rozdávat vzorky nebo jiné reklamní pomůcky jako poukázky na slevu, prémie, speciální prodej, reklamní výrobky,…

A ani sami výrobci a distributoři této výživy nesmí veřejnosti poskytovat zdarma nebo se slevou vzorky nebo jakékoliv jiné reklamní dárky.

A aby této evropské směrnice nebylo málo, podpořil ji i náš vlastní zákon o reklamě, jenž zakazuje takovou reklamu, která by nějak podněcovala veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, s odkazem, že je to v souladu i s Mezinárodním kodexem Světové zdravotnické organizace pro obchodování s náhradami mateřského mléka.

Jediným místem, kde se taková reklama může eventuálně objevit, jsou tak pouze vědecké publikace a tiskoviny zaměřené na péči o malé děti.

A aby toho nebylo málo, je nakázáno, že spotřebitelé nesmí ze zveřejněných údajů nabýt dojmu, že je krmení z láhve rovnocenné s kojením nebo snad dokonce ještě lepší.

Co se týká zmíněné reklamy, o tom nejspíše nebude sporu. O její nevhodnosti, ne-li přímo škodlivosti, jsou přesvědčeni politici stejně jako odborníci a nejspíše i značná část veřejnosti. Leckdo bude možná dokonce rád, že jej aspoň tato v záplavě reklamy jiné neobtěžuje.

Jenže je tu kromě reklamy samotné ještě jeden „malý detail“. A sice ten, že Brusel stejně jako naši politici, jak i v řádcích výše zaznělo, v souvislosti s touto zakázali i slevové akce na tuto výživu.

A tak zatímco se nejednou pachtíme po obchodech, abychom akčně nakoupili to či ono, zůstávají dětské výživy pro děti do půl roku vždy a všude stejně drahé. Tedy drahé. A to docela dost. Takový malý bumbrlíček tak svým rodičům klidně „náhradně“ projí i přes tisícovku měsíčně, což u řady (nejen) mladých rodin rozhodně není zanedbatelné.

„Když na to nemají, ať zkrátka kojí, to mají zadarmo,“ řekl by si ten, kdo neví, že ne vždy je všechno tak jednoduché.

Že kromě matek „rozmazlených“ jsou i ty, které prostě kojit nemohou. Ze zdravotních důvodů. A co takové tisíce dětí v náhradní rodinné péči? Ani v takových případech se prý ale nejedná o nějakou diskriminaci. Protože těch žen, jež nemohou kojit ze zdravotních důvodů, je prý jen nějaké mizerné jedno procento. A „pokud se jedná o zdravotní potíže, je možné hledat řešení ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami“. Ať prý takové případy vyřeší ti, kdo se svými klienty dodnes jednají vlastně stejně jako v Burianově filmu U pokladny stál.

A tak prostě žádné slevové akce na umělou výživu pro naše nejmenší už dlouho nebyly, nejsou a sotva někdy budou. Aspoň dokud bude Evropská komise Evropskou komisí a naši politici našimi politiky.

A co lze doporučit chudým matkám, jež kojit nemohou a jež zdravotní pojišťovny pošlou s jejich touhou po příspěvku někam? Ty ať zkusí dát svým malým dítkům do láhve… třeba nějaký šnaps. Protože reklamy na akční nákup zřejmě daleko zdravějšího alkoholu najdeme snad v každém reklamním prospektu, je jich plná i televize. A pochybuji, že takové malé miminko propije rodině v rumu majlant.