Vládo, plať!

Tak naše odbory vyzvaly přímo vládu. Chtějí, aby tato zalovila ve svém měšci, o němž se i sama domnívá, že je bezedný, a vysázela na dřevo docela pěknou sumičku peněz. Protože je to prý vlastně její povinnost.

Odbory zkrátka chtějí (http://www.denik.cz/z_domova/odbory-vyzvaly-vladu-aby-dala-podporu-i-hornikum-ze-severu-cech-20160524.html), aby vláda zaplatila za své rozhodnutí neprolomit limity a utlumit těžbu uhlí na severu Čech. Sama se tak rozhodla a tudíž má zaplatit propouštěným horníkům patřičné „bolestné“. Které má podle odborů činit osm tisícovek pro každého horníka, jenž tam přijde o práci.

ČMKOS to přednesla našemu váženému premiérovi Sobotkovi a ten tuto možnost nevyloučil. Protože vláda už v květnu schválila identické příspěvky pro propouštěné horníky moravskoslezské a sedmitisícové částky pro ostatní zaměstnance OKD tamtéž. A Severočeši přece nejsou o nic méněcennější.

Nebylo by to nic tak strašného. Kdyby se jednalo o mizerných osm tisíc. Jenže… oněch osm tisícovek korun nemá být ani zdaleka jednorázových. Tento příspěvek dostávají v Moravskoslezském kraji propuštění tři měsíce až pět let podle odpracované doby a věku pracovníka. A podle odborů jenom kvůli vládnímu rozhodnutí přijdou oni lidé o práci a vláda tak musí přijmout i odpovědnost za své rozhodnutí.

Každý z OKD, kdo tam pracoval víc než dva roky, by měl dostat příspěvek, a u těch patřičně pokročilého věku a aspoň pětadvacet let tam zaměstnaných by se tento měl poskytovat celých pět let. Což by mělo přijít pouze v případě samotných lidí z OKD do roku 2021 na 1,19 miliardy Kč.

Nic proti horníkům, pracujícím stejně jako nedobrovolně nezaměstnaným. Nikterak nemíním znevažovat jejich práci a zásluhy. Ale…

… nepřehánějí to ty odbory takhle náhodou?

Jistě, vláda se rozhodla ony lidi připravit svým rozhodnutím o práci, vláda se tak stává „spoluviníkem“ toho, že tito lidé možná zůstanou (nějakou dobu) bez práce, měla by být nápomocnou.

Ale takto?

Když si vzpomenu, kolik zaměstnanců ze školství se vyházelo za dob, kdy klesala populační křivka, kolik se propustilo vojáků, když se státu zdáli být zbyteční, kolik míst v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních se zrušilo v rámci „optimalizace“ a jiných úsporných opatření, kolik lidí přišlo od pádu socialismu o práci v zemědělství,… Na všech se tu víc a tu méně podepsala politika vlády. A kolik z nich pobíralo až pět let za nic příspěvek blížící se bezmála částce, za niž ti nejchudší z nás chodí denně do práce?

Skutečně – nic proti horníkům. Ale jsem názoru, že heslo „jsem horník a kdo je víc“ mělo zmizet v propadlišti dějin spolu s komunisty.

Vždyť oč je propuštěný horník lepší než třeba nezaměstnaný zemědělec nebo pro zaměstnavatele neatraktivní matka-samoživitelka?