Už to tu dlouho nebylo…

Už delší čas nebylo slyšet o Evropské komisi a povinných kvótách. Skoro by se zdálo, že je toto téma po „úspěšném“ handlu s Tureckem zapomenuto. Jenže není… Už je tu zase.

Evropská komise nevzdala své dřívější úmysly a chystá návrh na stálé povinné kvóty pro přijímání uprchlíků (http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropskaunie/_zprava/evropska-komise-chysta-navrh-na-stale-povinne-kvoty-pro-prijimani-uprchliku--1600496). Chce tedy totéž co dříve… pouze svůj nápad zdokonalila. Tak, aby jí do toho jednotlivé migranty odmítající země pokud možno nekecaly.

Nyní jí tudíž jde o změnu doposud platného dublinského systému. A to proto, že dnes uprchlíci logicky žádají o azyl jen v několika málo unijních zemích a tak by tomu nadále už být nemělo. Protože pak jsou imigranti rozděleni po Evropě nerovnoměrně a to je prý neúnosné. Stejně jako skutečnost, že by podle stávajících pravidel měli žádat o azyl jen v té zemi Evropské unie, do které vstoupí jako do první.

Je to prý natolik neúnosné, že zkrátka země Evropské unie musí „sdílet zodpovědnost“. Musí akceptovat některou ze dvou chystaných variant kvót na uprchlíky.

Jaké že ty varianty jsou?

Buď si mají země EU všechny imigranty, kteří získají azyl, stále a automaticky přerozdělovat, nebo se tak má dít pouze v případech, kdy by zažila některá z eurounijních zemí velký příliv běženců na své území.

Takové řešení bylo přijato vlastně víceméně už loni, tehdy se to však týkalo pouze omezeného počtu běženců. Zatímco nyní by se měly povinné kvóty týkat všech.

Mohlo by se zdát, že nám Čechům to může být vcelku jedno. Protože naši politici už stihli (opět) oznámit, že naše země je a bude proti. A jak přinesl zpravodaj ČRo při evropských institucích, prý v tomto názoru nejsme osamoceni. Prý je k tomuto počínání podle slov diplomatů svolných jen poměrně málo evropských zemí, momentálně není většina zemí pro. Takže proč se nervovat, že?

Jenže…

Tento návrh Evropské komise prý začne platit tehdy, schválí-li ho ministři vnitra států osmadvacítky a europoslanci! A vzpomínáte ještě?

Není to tak dávno, co jsme my a pár dalších také bylo proti. A aby o tomto nemuselo být státy EU rozhodnuto jednomyslně, hodili to rozhodování tenkrát také na ministry vnitra, u nichž stačilo, aby většina hlasovala pro. Byli jsme tenkrát též proti a… ostrouhali jsme. Dostali jsme svůj díl „odpovědnosti“, aniž bychom o něj stáli.

A tentokrát by měli titíž ministři vnitra rozhodovat znovu. Zatím je prý většina proti, jenže… co my víme?

A tak bych se raději neradoval. Protože až zvedne většina „postižených“ zemí ruku, aby se nechtěných migrantů alespoň zčásti zbavila,… Dostaneme svůj díl. Byť jsme prý i dnes proti.

Lehce dopadneme jako posledně. Pouze s jedním rozdílem. Že tentokrát už to má být „na věčné časy a nikdy jinak“.