Tři sklenky od smrti či emigrace

Když jsem chodil na střední školu, byla nám jednoho dne dopřána exkurze do protialkoholní léčebny. Ač nám toto zařízení (alespoň tedy tehdy) nebylo zapotřebí. Byla nedaleko a tak nás tam prostě celou třídu vzali, abychom věděli. Pobesedovali jsme s tam léčenými alkoholiky, lékaři nám sdělili něco svých mouder. A díky těm posledně zmíněným tedy vím to, co snad platí dodnes. Dodnes to nosím uložené kdesi v paměti a snad se na tom nic nezměnilo.

Tamní lékař nám pravil, že abstinentem je ten, kdo se minimálně tři roky nedotkl alkoholu. Nebo dotkl, ale nenapil.
A jak mne právě nyní vzpomínka na tohoto lékaře potěšila, je-li tedy dosud pravdivou jak tato, tak nehorázně znějící varování, jež nedávno proběhlo médii!
Protože jsem si toliko kvůli svým kolegyním dopřál sklenku vína na oslavě narozenin na počátku tohoto roku a po sklence na konci loňského a předloňského roku. A jak jenom jsem vděčný těmto, že mne jinak nepijícího k tomu přiměly! Protože to by přece nebylo slušné, nepřipít si s nimi…
Díky těmto třem skleničkám totiž nejsem abstinentem. Alespoň tedy z pohledu výše zmíněného lékaře. A minimálně další skoro tři roky nebudu. A nemusím se tudíž bát. Nemusím se bát smrti a nemusím ani uvažovat o tom, že bych snad během mé chystané cesty do Jižní Afriky měl v této nebo v tranzitní zemi Německu požádat o politický azyl a už se nevrátit domů.
Díky těmto třem skleničkám přežiji. Snad. Přežiji varování, jež zaznělo z úst našeho pana prezidenta. Varování smrtí pro vegetariány a abstinenty, jež pronesl před vinaři. Jež prý podle hradního mluvčího alias hlavního „žehliče“ prezidentových výroků směřovalo na Adolfa Hitlera, který byl vegetariánem a abstinentem, ovšem proč by se pan Zeman bavil s nejúspěšnějšími z našich vinařů při předávání ocenění právě o Hitlerovi, že? Věř, kdo chceš, že toto varování nebylo určeno takovým Untermenschen, tedy podlidem, jako jsem právě já. Tedy těm, kdo nikdy nenavštívili vinný sklípek, nikdy neslyšeli cimbálovou muziku a nejsou tudíž podle prezidentova názoru plnohodnotnými lidmi.
Díky třem ne z vlastní vůle vypitým skleničkám mám právo na život. A jsem tomu rád. S tím, že jsem pro pana prezidenta méněcenné individuum, už se nějak vyrovnám…
 

Autor: Viktor Pondělík | úterý 3.3.2015 9:14 | karma článku: 9,54 | přečteno: 405x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0