Ač mi dosud na hlavě nevyráží paroží, jsem z toho už úplně jelen. Jsem vážně zmaten. Protože události posledních měsíců stran uprchlíků mi vážně nejdou příliš na rozum. I když… co je na tom vlastně zvláštního, že?
Vždyť v naší zemi už všemožných kočkopsů bylo…
Není to tak dávno, co naši politici hrdě hlásali, že uprchlíky masově a podle kvót přijímat nebudeme. To v žádném případě. Možná ještě tak pomůžeme finančně, ale to výhradně za našimi hranicemi.
Pak jsem tu necelé tři týdny nebyl. Vrátím se… a první, co čtu, je, že všechno je jinak. Překvapivě jinak. A to nejen pro mě, ale prý i pro nejvyšší evropské instance, jež prý byly samy udiveny tím, že je čeští politici neposlali do háje. I „Evropa“ čekala, že Češi odmítnou, a ejhle! Neodmítli.
A tak prý přijmeme do konce roku 2017 celkem 1.500 uprchlíků.
Než jsem odjel za hranice všedních dnů a Evropy, říkalo se tu také, že pokud už nějaké uprchlíky přijmeme, budeme brát přednostně ty nám mentalitou a životním stylem nejbližší. Dejme tomu Ukrajince. A nejnovější mediální informace? Půjde především o ty, kdo už zaplavili Itálii a Řecko, mezi nimiž se to Ukrajinci rozhodně nehemží, a o ty, kdo k nám zamíří přímo z uprchlických táborů na nám mentalitou na hony vzdáleném Blízkém východě.
Evropa oprávněně čekala, že je nebudeme chtít. A náhle je chceme. I když je třeba podle červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z více než sedmdesáti procent nechceme. Nakolik ze zpravodajství cítím, ani nám „Evropa“ nemusela rozkazovat. Naše vedoucí politické figurky se podvolily nenátlaku.
A čím to tyto figurky vylepšují dnes? „Budou nás před přílivem nechtěných uprchlíků bránit“. Ministr vnitra Milan Chovanec se dokonce nabídl, že by naše země poslala naše policisty bránit hranice do Maďarska. Poskytl by Maďarsku policisty, techniku i peníze. Abychom ochránili před imigranty těmito zaplavené Rakousko; a tím potažmo i sebe. Protože je zákonité, že když jsou uprchlíci v Rakousku, mnozí z nich se dříve či později ocitnou na svém tažení za lepším i u nás. V prvním pololetí letošního roku u nás bylo takových ilegálů odhaleno 3.018 a jejich počty prý rostou. Ovšem Maďarsko na to nekývlo a tak prý o tom budou na konci července jednat policejní prezidenti zemí Evropské unie.
Pan Chovanec nás tedy chce bránit. Abychom se nedostali do stejné situace jako zmíněné Rakousko. Aby u nás nedošlo k přeplnění migračních kapacit… Aby se k nám nenahrnuli oni migranti z Maďarska, jichž prý tam přichází nějakých patnáct stovek denně? Ale kdeže! Bránit přeplnění našich „migračních kapacit“ chce tím, že žádá o zvýšení rozpočtu svého ministerstva a policie o miliardy korun a také o zvýšení stavu policistů o 4.000. Aby se mohly zvýšit kapacity záchytných zařízení, přičemž se prý zvažuje dalších tisíc míst. Prozatím, jak skepticky dodám já.
Takže nebudeme uprchlíky masově přijímat, ale ač nenuceni jsme kývli, že vlastně ano. Přijmeme jich patnáct stovek, což si prý naše země může dovolit… ale rovnou by bylo fajn připravit prostor pro další tisícovku, s níž se (aspoň veřejně) minimálně do konce roku 2017 nepočítá.
Kdo to tu tedy vládne? Naše vláda zjevně ne! Když uprchlíky odmítla a měla v tomto podporu většiny národa, což bývá v jiných otázkách většinou nemyslitelné… a pak je rázem akceptovala, ač se to od ní ani zvenčí po dobrém vůbec neočekávalo.
A namísto aby byla ráda, že za ní lidé aspoň v něčem stojí… rozhodla se podle Hospodářských novin využít k integraci migrantů do společnosti i osvětovou informační kampaň, pomocí níž „se Sobotkův kabinet bude snažit zlomit xenofobii a strach české veřejnosti z migrantů“. Aby se našinci nebáli muslimů, aby se rozbila rozšířená představa, že muslimové, to je řezání hlav a popravy. Aby se našinci přestali bát muslimů… Proč asi právě těch? Odpověď je nasnadě. Budeme přijímat „nám mentalitou blízké“ muslimy. Žádné nám bližší uprchlíky z boji stižených regionů Ukrajiny.
Důkaz? Máte ho mít.
Jak vyplývá z jiné dnešní zprávy, pomůže prý naše církev uprchlíkům v táborech a pak je přijme mezi sebe. Nebo to touto bylo naší vládě aspoň před pár týdny nabídnuto. Že prý má katolická církev kontakty v uprchlických táborech v Jordánsku nebo Kurdistánu, odkud bychom měli už v září první běžence přijmout. Že prý bude spolupracovat zejména s tamními autoritami a spřízněnými křesťanskými organizacemi, které budou moci Česku uprchlíky doporučit. A že by prý pomohla i na českém území, poskytla by imigrantům zázemí a osobní pomoc. Mohli by využít služeb církevních diecézí a farností, ba i církevní charitu, nabídnuto bylo i zapůjčení kláštera boromejek ve Vidnavě v česko-polském pohraničí. Což pochopitelně znamená, že by se pomohlo v první řadě křesťanům, jak jinak…
A naši politici? Ti, kdo by možná měli nad touto nabídkou zaplesat? Nejen proto, že by jim odpadla část problémů s imigranty, ale navíc by i trochu zavřeli ústa remcalům, kteří byli a jsou proti restitucím církevního majetku… Když onen majetek nezhltne nenasytná církev sama pro sebe, když jím trochu pomůže potřebným…
Ministerstvo vnitra církevní nabídku odmítlo. Uprchlíci budou po příjezdu ubytováni v uprchlických zařízeních, jež patří výlučně ministerstvu vnitra, než se vyřídí azyl, a pak poputují do státem vybraných obcí. Ač se tato uprchlická zařízení rychle naplňují a jak zaznělo výše, uvažuje se o jejich významném rozšiřování…
Vysvětlení se tak nabízí alespoň mně, laikovi, jediné. O křesťany, kteří by naší církvi byli bližními, sotva půjde.
Jak dlouho pak asi ještě potrvá, než nám bude moci Jižní Afrika „oplatit stejnou mincí“? Než zveřejní Department of International Relations and Cooperation totéž, co nyní naše ministerstvo zahraničí (http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/jihoafricka_republika_doporuceni_pro.html) o ní?
