Tak už na nás nejspíš dojde

Ač se v eurounijních krajích, tedy západně od našich hranic, donedávna tvrdilo, že se musíme postarat o všechny ty prchající z východních či jižních končin, nyní se země na balkánské trase dohodly jinak.

A to tak, že prý budou pouštět dál jen 580 migrantů denně. Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie tam hodlají omezit počty procházejících migrantů natolik, aby je (najednou!!!) zvládli všechny zkontrolovat podle pravidel schengenského prostoru. Vcelku logické opatření, jež bylo ale vyvoláno teprve rozhodnutím Rakouska, podle něhož jsou jeho kapacity již vyčerpány a šmytec.

Bylo tak rozhodnuto (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/396045-zeme-na-balkanske-trase-se-dohodly-ze-budou-poustet-jen-580-migrantu-denne.html), ač se to jako tradičně nelíbí jak Řekům, tak migrantům samotným. Z nichž ani jedni si to nenechají líbit.

A tak aktuálně táhne Řeckem směrem na Evropu pětadvacet tisíc běženců. Kteří by se tak měli statisticky dočkat uspokojení za jeden a půl měsíce. Jenže…

Jenže tak dlouho určitě čekat nebudou. Vždyť už, jak známo, byli odvezeni Řeky od hranic zpět do vnitrozemí, ovšem tábory, kde měli setrvat, opouštějí a nanovo mašírují vytýčeným směrem. Po balkánské trase, jež je jim nyní skoro uzavřená.

A co pak?

O tom už se spekuluje.

Že prý kvůli překážkám na balkánské cestě může vzniknout nová trasa. Dříve či později prý tito migranti přijdou na to, že se lze do EU dostat i přes Gruzii, Rusko a Ukrajinu. Jak to podle maďarského náčelníka generálního štábu armády vykoumaly tamní tajné služby.

A tak se prý máme připravit na to, že dojde i na nás. Protože po Gruzii, Rusku a Ukrajině následují rumunsko-maďarské, ukrajinsko-maďarské, ukrajinsko-slovenské nebo ukrajinsko-polské hranice. A ti, kdo dorazí na Slovensko, zamíří… víte kam, že?

Snad až do Německa či jiného západního ráje, předtím ale i k nám.

A tak se těšme! Protože už jdou (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/396080-reckem-pochoduje-25-tisic-migrantu-miri-k-zavrene-makedonske-hranici.html). Jen ještě musí přijít na to, kudy přesně.

A pak by zase jednou mohlo zčásti dojít na slova Karla Kryla: „Od Čadce k Dunaju počuť čudnú nôtu: hranicu stavajú z ostnatého drôtu…“ (https://www.youtube.com/watch?v=DouopwsaHbo). Jenom tentokrát nebude na vině kamarát-separát.