Šťastné zítřky našich učitelů

Tak už je to nad slunce jasné. Naši učitelé se mají věru na co těšit. Protože ti se vám panečku budou mít! Z rozhodnutí své ministryně Kateřiny Valachové…

Protože vězte, že se právě pro tyto chystá učiněná zářná budoucnost. Jak jsem se tedy dočetl.

Protože tito prý už od září roku 2017 pocítí smysl své práce i ve svojí peněžence. Totiž… mohli by pocítit, abychom byli přesní. Protože hodná paní ministryně pojala úmysl, že pro začínající kantory vybojuje pro rok 2017 vyšší tarify a pro ty, kteří učí pět a více let, příplatky.

Zároveň se nyní pracuje i na profesním rozvoji učitelů, tedy na možnostech jejich kariérního postupu. Tito se mají dělit na tři stupně, přičemž v tom prvním budou absolventi, kteří budou dva roky v jakémsi takzvaném adaptačním režimu, ve druhém samostatní pedagogové, kteří plní všechny kvalifikační předpoklady, a ve třetím, nejvyšším, ti dlouholetí se statusem uvádějících učitelů. A je pochopitelné, že podle zařazení do těchto stupňů bude stoupat i plat, jakkoliv nepůjde ani u těch nejvyšších o dříve proklamovaných dvaatřicet tisíc. Učitelé tak budou dostávat „slušné peníze“; a navíc chce paní ministryně prosadit i motivační příplatky, jež by měly odrážet práci navíc, doplněné vzdělání, třídnictví nebo péči o handicapované žáky.

Díky tomuto růstu platů by pak měl vzrůst zájem učitelů o další vzdělávání, o účast na kvalitních kurzech.

A platy by se měly průběžně zvyšovat, neboť jsou navzdory vládní politice vzdělanostní společnosti učitelé nejhůře placení státní zaměstnanci.

Nu a ministerstvo pracuje i na nových pravidlech financování regionálního školství, která by měla posílit pozici centra a nabídnout srovnatelně kvalitní vzdělávání na základních školách.

Ministerský tým si je prý též dobře vědom toho, že bez aktivní účasti učitelů a jejich souznění s novelou školského zákona zůstanou dobré úmysly jen na papíře, a proto bylo spuštěno školení padesátky „implementátorů“, kteří budou ministerské novoty šířit po vlastech českých. Zejména pak informace o tom, co hodně hýbe naším současným školstvím a co hnulo i žaludkem leckomu z praktiků; o změnách, jež se týkají takzvaných škol praktických. A čemu doposud rozumí možná tak akorát paní ministryně sama. Jak je to s těmi přesuny dětí ze „zvláštních“ škol do těch normálních, jak je to s těmi asistenty, penězi, pomůckami a jinými podpůrnými prostředky pro tyto.

Ale učitelé se zkrátka budou mít. Protože jste to právě na vlastní oči viděli. A kdybyste to chtěli vidět i někde jinde, klidně si poslužte třeba na http://www.denik.cz/z_domova/nova-era-asistenti-pedagogu-karierni-postup-a-vznik-svazkovych-skol-20151120.html.

Kantoři si budou žít už co nevidět jako prasata v žitě. Jak tomu věří paní ministryně… a možná i ještě někdo další. Třeba hodně naivní čtenář podobných informací.

Protože co že to v oněch výše zmíněných informacích vlastně doopravdy stojí?

Učitelé by mohli pocítit výsledky své práce i na finančním ohodnocení. To bylo přímo řečeno. Mohli by. Tedy… také nemuseli. A to až za dva roky, což je vzhledem k parlamentním volbám a zejména životnosti našich ministrů školství nabídkou, za niž ti, kdo dnes slibují, už zřejmě odpovědnost neponesou.

Mohli by to pocítit, protože paní ministryně hodlá pro rok 2017 vybojovat příplatky. Tedy to, na co není automatický nárok a co se může jediným škrtnutím pera okamžitě zrušit. Skutečné terno… vědět, že za dva roky možná někdo něco dá.

Učitelé budou dělat kariéru a ti nejlepší se dostanou až do třetího kvalifikačního stupně. Jenže… ještě před pár dny tatáž ministryně chtěla jen stupně dva a nedlouho před ní „bylo jisté“, že budou od ministra Chládka stupně čtyři, a kritéria pro ně se změnila pokaždé vskutku radikálně. A kolik a jakých stupňů bude, budou-li vůbec, za týden, za měsíc, za rok? Jisté je jenom to, že to si nikdo netroufne ani odhadnout. A ti v tom stupni nejvyšším se budou mít! Budou mít slušný plat, byť ne oněch dříve slibovaných 32.000 Kč. A řekněte – co je to „slušný plat“? Vždyť to je tak relativní! Položte takovou otázku třeba úspěšnému podnikateli a pak poslední pomocné síle! Každý vám řekne něco zcela jiného. A jsou u nás lidi, pro které je dnes i minimální mzda terno!

O příplatcích už tu řeč byla. Jenže pak jsou zmiňovány ještě motivační příplatky, rovněž jenom slíbené. A ty budou za… prý třeba za péči o handicapované žáky. Něco se mi v tomto nepozdává. Vždyť ministerstvo přece slibovalo, že takovým žákům každopádně zaplatí asistenty a vše potřebné a tito tak rozhodně nebudou nikomu na obtíž. Zač dávat příplatky učitelům, když to má být podle původního a prý dosud platného ministerského záměru práce asistentů? Nebo že by se už počítalo s předpokládatelným, s tím, že na ty asistenty jako obvykle nakonec slíbené peníze nevyjdou a „začlenění“ nezačlenitelní žáci zůstanou na krku chudákovi kantorovi, který aby se šel kvůli „inkluzi“ pověsit?

Ministerstvo chce též „nabídnout srovnatelně kvalitní vzdělávání na základních školách“. Že by se poté, co si každá škola v potu tváře ve svém volnu tvořila na ministerský příkaz vlastní vzdělávací program, který všem zúčastněným kantorům pochopitelně nikdo nezaplatil, tento znovu přepisoval, aby byl na všech školách stejnější? A že by za to něco bylo, o tom ticho po pěšině. Ví se jen, že se v otázce financí posílí pozice centra.

A hlavní je, že prý budou mít učitelé konečně své jisté. Co? Hádejte! Protože to paní ministryně nedokázala „potrefeným husám“ vysvětlit. A její branže se to dozví tak, že se „nahoře“ poučí padesát „implementátorů“, kteří to způsobem á la tichá pošta rozšíří po republice.

A pak bude vše jasné. Pokud vše nebude zase jinak. Protože jak už jsem zmínil, naši ministři školství neoplývají dlouhou „trvanlivostí“. A tak je vcelku pravděpodobné, že než se ministerská moudra vůbec donesou i do těch nejodlehlejších škol, bude už na postu paní Valachové sedět někdo jiný. Někdo, kdo usoudí, že to není to pravé. A že by se to mělo zreformovat…