Snad nám uprchlíci pomohou…

Tak Slováci se chtějí soudit. Jako nejspíše jediní (kdesi padla pouze nepatrná zmínečka, že snad i Maďaři) z Evropanů se takto pokusí zvrátit to, co se jim nelíbí, tedy uprchlické kvóty. Jejich šance jsou však prý pramalé.

Zatímco třeba naši politici se z téhož důvodu soudit nebudou; aby se snad náhodou někoho nedotkli, někoho nenahněvali…

Prostě se po onom nešťastném hlasování už zřejmě ani soudní cestou bránit nedá. Prostě ty uprchlíky budeme muset brát.

Pokud tedy…

Pokud tedy tito budou do našich luhů a hájů chtít. Neboť, jak jsem se dočetl (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/381502-presun-podle-kvot-mohou-uprchlici-napadnout-mini-sef-pravniho-vyboru-ep-svoboda.html), my je přijmout musíme,… ale oni sami k nám prý nemusí. Oni nemusí být korektní jako naše reprezentace či spíše „reprezentace“ Sobotka a spol., oni se nemusí bát toho, že jejich snahy vyjdou vniveč a někdo se na ně bude zlobit a nebude se s nimi zrovna mazlit. Oni se soudit mohou – pokud by tedy měli být přerozděleni do země, do které přerozděleni být nechtějí.

Tak to aspoň praví předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda. Že prý uprchlíci, kterým se dostane kvóty v jiné zemi než třeba vysněném Německu a budou tlačeni k tomu, aby přesídlili do nevysněné země, mohou takový postup napadnout, bránit se, vzdorovat. Protože prý azylové řízení musí proběhnout v zemi, kde byla podána žádost, nikoliv někde jinde v Evropě, kde jsou vlastní azylové zákony. A když už takový uprchlík utratí celé jmění za to, aby se dostal do bohatého Německa, sotva se nechá – bude-li o této možnosti pochopitelně vědět – šoupnout k nějakým „chudým příbuzným“ v Evropě střední či dokonce východní.

Protože takový „odsun“ může být chápán i jako odepření základního práva, práva na azyl, ze strany toho kterého členského státu. Mohla by tím být též snížena uprchlíkova lidská důstojnost a kdo ví, jaké další paragrafy by se mohly ještě v této souvislosti vynořit.

A tak by nakonec mohly být soudy zavaleny žalobami uprchlíků stejně, jako je dnes Evropa zavalena migranty. Někteří by si tyto pře zaplatili sami, nejsa chudáky, jiným by dozajista pomohly lidskoprávní neziskové organizace, leckterá advokátní kancelář by se mohla podobných procesů zhostit i zdarma v rámci své sebeprezentace,…

A tak bychom nakonec vlastně měli být vděčni oněm imigrantům. Protože možná udělají to, čím si tááááákhle maličtí čeští političtí rádoby velikáni nechtějí špinit ručičky. Nenechají se (snad) kvótovat. Tak jako tak v takovém případě skončí na vytouženém Západě a nikoliv u nás. Z rozhodnutí soudu.

Měli bychom takovým imigrantům být vděčni. Protože jak se zdá, budou našimi nejlepšími a možná jedinými přáteli v boji proti imigrantům v rámci celé Evropy právě oni imigranti. Ti, kdo se budou svolni soudit, aby k nám nemuseli. A kdo se nebudou žinýrovat ani při představě, že zavalí svými žalobami soudy, jež posléze nebudou mít kapacity na řešení jiných kauz a Západ se tak dost možná změní v Divoký Západ.

Děkuji těm uprchlíkům, kteří tak učiní, a dvojnásob těm, kteří vytrvají a zvítězí. Proč by konec konců nezvítězili? Proč by to dnes nemohlo fungovat v Německu, když to i u nás, kteří jsme stále ještě „pozadu“, fungovalo už v polovině minulého století, po druhé světové válce? Kdy u nás „Sudeťáky“ nechtěli a přesto…

Přesto se minimálně tento mně hodně blízký „vykvótovat“ nenechal. Akorát že tenkrát ještě od nás tam a nikoliv naopak.