Sliby chyby

Říká se, že sliby jsou chyby. A je na tom určitě něco pravdy. Jak se alespoň ukázalo v těchto dnech a ve Finsku. Byť dozajista nejen nyní a nejen tam.

Tamní premiér byl prostě v ještě nedávné minulosti skutečně humánní. A nedalo mu to, aby nepomohl, když se k tomu jiní moc neměli. Tedy přesněji řečeno pomoc toliko přislíbil.

Loni v září veřejně prezentoval, že ve svém venkovském sídle v Kempele na severozápadě země ubytuje imigranty. Protože tam v současnosti stejně nežije, maje s rodinou dům v Helsinkách. A mělo se tak podle předpokladů stát právě v dnešních dnech, na počátku letošního roku.

Jenže situace s migranty se v uvedeném mezidobí tak jaksi zkomplikovala, nálada ve společnosti se v otázce uprchlíků vyostřila a slova premiéra o tom, že by se každý měl podívat do zrcadla a zeptat se, jak může pomoci, vzala za své. A vystřídaly je obavy.

Obavy z toho, že by tento premiérův dům mohl přilákal demonstranty protestující proti běžencům. Že by mu před ním někdo mohl protestovat.

A tak prý pan premiér v onom svém domě imigranty neubytuje (http://www.denik.cz/ze_sveta/finsky-premier-sipila-ve-svem-dome-bezence-zatim-neubytuje-20160201.html). Údajně jenom prozatím. Protože na to prý bude moci dojít teprve tehdy, až se zlepší bezpečnostní situace, tedy až se Finové zklidní.

A tak mají rodiny imigrantů smůlu. Protože než aby se před premiérovým domem konaly protesty proti přijímání běženců, to ať raději…

Neřekl, co raději. Ale ani nemusel. Protože to je každému soudnému člověku nad slunce jasné.

Finsko má přece asi pět a půl milionu obyvatel. Takže to ať se ony demonstrace odehrají raději před domovem někoho jiného, ať se bojí jiní.

Ti, kdo nemají politickou moc a nemohou tak jednoduše říci, že u sebe zkrátka běžence nechtějí.

Pan premiér přece nebude riskovat svůj majetek, když je tak snadné vnutit nezvané hosty k někomu jinému!