Rekvalifikace

Tak se prý více a více ukazuje, že měli naši, tedy evropští, politici zprvu pravdu. Když říkali, že imigranti jsou pro nás nezbytní, protože jen díky těmto se zachrání dlouhodobě klesající populační křivka, hrozící nám vymřením.

Měli ti politici tehdy pravdu. Migranti se prý skutečně jeví být v tomto ohledu spásou. I když spásou, jakou jsme si sotva představovali (http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/8040-znasilnuji-jako-na-bezicim-pasu-a-takto-je-pry-mozne-je-zastavit-delate-si-srandu-.aspx).

V Norsku už to pocítili na vlastní kůži, nejednou přímo doslova, a nezbylo jim než proti tomuto neblaze pozitivnímu trendu počít bojovat. Způsobem odpovídajícím moudru „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. A když už se to „osvědčilo“, chtějí se nyní podle jejich vzoru zachovat i Dánové.

Tedy přesněji některé dánské politické strany, jež by též rády zavedly pro imigranty „rekvalifikaci“, tedy přesněji kurzy i v oblasti sexuální výchovy.

Protože to víte… Na migranta to přijde a hupne na první podle něj povolné děvče. Čemuž se (nejen) v Dánsku říká řečí paragrafů znásilnění.

A ve Skandinávii už se prý podobně znásilňuje jako na běžícím pásu; přičemž násilníky jsou většinou přistěhovalci a znásilněnými místní ženy a dívky.

V Dánsku pak tvořili v letech 2013-2014 přistěhovalci a jejich potomci 34,5 % ze všech obviněných ze znásilnění. A aby se tomu relativně humánně a bez vzbuzování zbytečných emocí jakž takž zabránilo, chtěli by dánští politici, aby se imigranti podobně těm v Norsku učili nejen místní jazyk, ale aby byli i seznamováni s chováním dánských žen. Aby imigranti věděli, že popíjení alkoholu ženami, jejich smích, vyzývavé chování a evropský styl oblékání neznamenají výzvu k sexu, jež končívá znásilněním.

Příchozí muslimové by měli být poučováni o tom, že (nejen) evropské ženy tu nejsou ve srovnání s muži méněcenní tvorové a že si na ně tudíž nesmějí dovolit to, co si mohou dovolit v islámském (zejména africkém) světě. Což není bezdůvodným, vzhledem k tomu, že třeba ve Švédsku (pro ilustraci) stoupl za čtyřicet let proimigrační politiky počet sexuálního násilí o 1.472 %.

Nikdo si sice nedělá přílišné iluze, že ona „rekvalifikace“ zabere, protože Skandinávci už dobře vědí, že islámští imigranti považují svou víru za to nejdůležitější a jsou jen minimálně ochotni se přizpůsobit místním, považují se za oprávněné vzít si vše, co chtějí, bez ohledu na nevěřící Evropany. Jenže co naděláte, když si ti „podřadní“ Evropané tak jaksi netroufnou říci ani něco nekorektního, natož pak xenofobního či rasistického!

A tak se budou nejen v Norsku, ale zřejmě i v Dánsku imigranti systematicky vzdělávat v oblasti sexuální výchovy. Aby věděli. Vždyť je přece „rozumnější“ vzdělávat, radit, vysvětlovat a třeba i prosit o toleranci k Evropankám v krátkých šatech, než je poučit o platných zákonech a následně adekvátně trestat.

Nejspíše to pochopitelně nezabere. Ale to přece nevadí. Jestli si takto poučení imigranti nedají říci, existuje přece ještě jedno účinné řešení, jež lze v Evropě vcelku snadno prosadit. Kdyby „školení“ nezabralo,… přijdou na řadu domácí ženy. Jež budou třeba i povinně oblečeny do nikábů a burek. Protože v těchto nebudou působit na imigranty tak provokativně a počet přistěhovalci spáchaných znásilnění pak třeba poklesne…

Hlavně, když se naši nepřizpůsobiví hosté neurazí…