Rekvalifikace
Měli ti politici tehdy pravdu. Migranti se prý skutečně jeví být v tomto ohledu spásou. I když spásou, jakou jsme si sotva představovali (http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/8040-znasilnuji-jako-na-bezicim-pasu-a-takto-je-pry-mozne-je-zastavit-delate-si-srandu-.aspx).
V Norsku už to pocítili na vlastní kůži, nejednou přímo doslova, a nezbylo jim než proti tomuto neblaze pozitivnímu trendu počít bojovat. Způsobem odpovídajícím moudru „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. A když už se to „osvědčilo“, chtějí se nyní podle jejich vzoru zachovat i Dánové.
Tedy přesněji některé dánské politické strany, jež by též rády zavedly pro imigranty „rekvalifikaci“, tedy přesněji kurzy i v oblasti sexuální výchovy.
Protože to víte… Na migranta to přijde a hupne na první podle něj povolné děvče. Čemuž se (nejen) v Dánsku říká řečí paragrafů znásilnění.
A ve Skandinávii už se prý podobně znásilňuje jako na běžícím pásu; přičemž násilníky jsou většinou přistěhovalci a znásilněnými místní ženy a dívky.
V Dánsku pak tvořili v letech 2013-2014 přistěhovalci a jejich potomci 34,5 % ze všech obviněných ze znásilnění. A aby se tomu relativně humánně a bez vzbuzování zbytečných emocí jakž takž zabránilo, chtěli by dánští politici, aby se imigranti podobně těm v Norsku učili nejen místní jazyk, ale aby byli i seznamováni s chováním dánských žen. Aby imigranti věděli, že popíjení alkoholu ženami, jejich smích, vyzývavé chování a evropský styl oblékání neznamenají výzvu k sexu, jež končívá znásilněním.
Příchozí muslimové by měli být poučováni o tom, že (nejen) evropské ženy tu nejsou ve srovnání s muži méněcenní tvorové a že si na ně tudíž nesmějí dovolit to, co si mohou dovolit v islámském (zejména africkém) světě. Což není bezdůvodným, vzhledem k tomu, že třeba ve Švédsku (pro ilustraci) stoupl za čtyřicet let proimigrační politiky počet sexuálního násilí o 1.472 %.
Nikdo si sice nedělá přílišné iluze, že ona „rekvalifikace“ zabere, protože Skandinávci už dobře vědí, že islámští imigranti považují svou víru za to nejdůležitější a jsou jen minimálně ochotni se přizpůsobit místním, považují se za oprávněné vzít si vše, co chtějí, bez ohledu na nevěřící Evropany. Jenže co naděláte, když si ti „podřadní“ Evropané tak jaksi netroufnou říci ani něco nekorektního, natož pak xenofobního či rasistického!
A tak se budou nejen v Norsku, ale zřejmě i v Dánsku imigranti systematicky vzdělávat v oblasti sexuální výchovy. Aby věděli. Vždyť je přece „rozumnější“ vzdělávat, radit, vysvětlovat a třeba i prosit o toleranci k Evropankám v krátkých šatech, než je poučit o platných zákonech a následně adekvátně trestat.
Nejspíše to pochopitelně nezabere. Ale to přece nevadí. Jestli si takto poučení imigranti nedají říci, existuje přece ještě jedno účinné řešení, jež lze v Evropě vcelku snadno prosadit. Kdyby „školení“ nezabralo,… přijdou na řadu domácí ženy. Jež budou třeba i povinně oblečeny do nikábů a burek. Protože v těchto nebudou působit na imigranty tak provokativně a počet přistěhovalci spáchaných znásilnění pak třeba poklesne…
Hlavně, když se naši nepřizpůsobiví hosté neurazí…
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
| Další články autora |
Poznejte český film jen podle obrázku
České filmy jsou plné nezapomenutelných hlášek, legendárních postav a scén, které známe snad...
Zemřel Jiří Štěpnička. Hrál v Národním i Gottwalda, namluvil Forda či Douglase
Filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička zemřel ve věku 79 let. Dlouholetý člen Národního divadla...
Sloní zadek není diagnóza. Proč s ním můžete chodit a vůbec netušit, že ho máte?
Není to diagnóza postavy ani módní trend. Sloní zadek je poněkud nelichotivé označení pro situaci,...
Ve Velké Chuchli chátrá továrna, kde se natáčela Kráska v nesnázích. Dovnitř se chodí křovím
Za křovím ve Velké Chuchli chátrá bývalá továrna, která má za sebou pozoruhodnou historii. Vyráběly...
Volební mapa 2026: Kdo vyhrál ve vaší obci? Podívejte se na výsledky voleb podle okrsků
Komunální volby 2026 jsou za námi. Kdo zvítězil ve vaší obci, jaká byla volební účast a kolik...
V Ostrově odstartoval dětský filmový festival Oty Hofmana, ocenil Svěráka
V Ostrově dnes začal Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana. Letos nabídne více než 40...
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1274x



















