Tak se už nějaký čas banky přetahují o své klienty. Lákají je, aby od své dosavadní banky přešli právě k nim, a aby měly šanci na úspěch, slibují pochopitelně výhody. Jež leckdy výhodami i jsou.
Protože to víte… přebrat konkurenci někoho, kdo bude splácet úroky právě jim, je výhodné. A tak si navzájem přetahují spotřebitele, kteří si vzali nějaké půjčky či hypotéky. Slibují jim nižší úroky, nízké či ještě lépe nulové poplatky, líbivější dobu splácení, možnost předčasného jednorázového vrácení úvěru bez sankcí,…
Bezproblémového klienta, jenž je pochopitelně nejatraktivnější, přebere taková banka konkurenci i během jednoho či dvou dnů, ne-li dokonce jen několika hodin. Byť někdy se to pochopitelně může táhnout i déle, jsou-li v tomto ukryté nějaké ty komplikace jako dejme tomu klientovy dřívější dluhy, slučování více půjček,…
A tak se zkrátka refinancuje ostošest. Je to snadné, protože nová banka už nežádává například potvrzení příjmu a snadnější je třeba i odhad ceny zastavené nemovitosti. Banka si proklepne klienta v registrech dlužníků a je to.
Stačí původní úvěrová smlouva, žádost a doklad totožnosti a člověk splácí věci související s domácností, auto, elektroniku a leccos dalšího někomu jinému než doposud. Někdy takový člověk na změně vydělá, někdy ale může i tratit. Protože nižší splátky se vesměs rovnají delší době splácení a tudíž i déle placeným úrokům, kratší doba splácení pak nejednou obnáší zvýšení splátek, někdy až nad úroveň požadavků dosavadního poskytovatele. A je-li doba splácení kratší a úrok nižší, kdo ví, v čem je zakopán pes, kterého prozradí jen roční procentní sazba nákladů…
A tak jsou dlužníci někdy přechodem ke konkurenci zvýhodněni a mohou zajásat. A někdy prostě až dodatečně přijdou na onoho pohřbeného nejlepšího přítele člověka, tedy zakopaného psa. Někdy si polepší, někdy ale u těch hodných bank i hořce zapláčou.
Úplně stejně jako my z „druhé strany barikády“.
Protože zatímco půjčovat a nahrabat si je pro banky skvělé, dávat už se jim jaksi nechce. Možná i vy, máte-li peníze, jste už obdrželi jako já od ČSOB dvě psaní. O tom, že od nového roku klesly (u této banky) úroky na spořicích účtech na směšné desetinky procenta a úrok na účtu běžném v dubnu definitivně spadne na nulu. Nedá se prý svítit…
A mne s mými penězi jaksi nikdo výhodnější ne a ne lanařit.
Protože ten, kdo má peníze, už dnes pro banky zjevně zajímavý není. O toho se neperou. Na rozdíl od dřívějších moudrých časů, kdy byl uznáván ten, kdo byl v plusu, zatímco na dlužníky se hledělo skrz prsty.
