Opožděné přátelské gesto

Tak se švédský premiér Stefan Löfven nechal před europoslanci ve Štrasburku slyšet, že Evropská unie potřebuje společný azylový systém. Že mají uprchlíci žádat o azyl nikoliv v jednotlivých zemích, ale v EU jako celku.

A ti, kdo azyl získají, by pak měli být tudíž i rovnoměrně přerozděleni po celé Evropské unii (http://www.denik.cz/ze_sveta/eu-potrebuje-spolecny-azylovy-system-rekl-v-ep-svedsky-premier-20160309.html).

O této reformě se prý mluví ve švédské vládě už od loňska, kdy byla tato země natolik zavalena uprchlíky, že musela jejich další přicestovávání omezit a zpřísnit azylové podmínky a začít hlídat jižní hranice.

Až sem potud by to byla jenom další rétorika pranýřující mimo některé jiné i naši zemi. Něco, co mnohým z našinců už mnohokrát hnulo žlučí.

Ovšem je tomu skutečně tak? Je to skutečně jen nechutné navážení se do nás? Možná ano. Ale… možná také ne.

Protože zmíněný pan premiér rovněž dodal, že státy, které by se na takové společné azylové politice Evropské unie odmítly podílet, které by si nenechaly přidělovat přiměřené množství imigrantů, by… neměly profitovat ani z členství v schengenském prostoru bez hraničních kontrol. Protože pokud prý sdílíme vnější hranice a máme volný pohyb mezi našimi zeměmi, musíme mít i společný systém přijímání žadatelů o azyl. A země, které se na tom nechtějí podílet, by neměly být zapojeny do schengenské spolupráce.

Bác!

Že pokud by některá země nechtěla přijímat automaticky imigranty, měla by pozbýt takové možnosti, jako je absence hraničních kontrol. Kdyby někdo řekl ne, měly by se na jeho hranicích opět objevit celnice a pasová kontrola, hlídky pohraničníků a – kdo ví – možná i nějaká ta železná opona.

Takové přátelské gesto bych tedy ze strany švédského politika nečekal! Takovou vstřícnost vůči českým názorům na migraci. Že pokud bychom nechtěli migranty, začaly by kontroly na našich hranicích minimálně z vnější strany. A pak…

Pak už by k nám ti migranti nejen nechtěli a nemuseli, ale ani nemohli. Chytili by je už při případném pokusu o přechod státní hranice a vrátili by si je zpět. Protože k nám by se bez razítka z hranic nesmělo.

A to by byla krása! Konečně by byl od paní Merkelové a spol. pokoj.

Ovšem nelze než s politováním konstatovat, že toto gesto švédského premiéra přišlo bohužel už pozdě. Pan premiér přišel s tímto s křížkem po funuse.

Protože jeho kolega Sobotka a jemu podobní političtí našinci už přece ucukli. Že už tedy tu řádově třítisícovou kvótu vezmeme. A tak naše hranice zůstanou aspoň prozatím otevřené. A kdekdo si k nám tak bude jezdit i nadále bez kontroly. A doufejme, že snad i beze zbraní a bomb…