O touze po vzdělání

Jižní Afrika leží na opačné polokouli, a tudíž je tam jaksi všechno z našeho úhlu pohledu obráceně a vzhůru nohama. Skutečně i v přeneseném smyslu slova. V tom přeneseném pak aktuálně ve vysokém školství.

Už loni tam studenti University of Cape Town v Kapském Městě začali s protesty. Mnozí dopochodovali až k jihoafrickému parlamentu, aby si tam stěžovali na příčinu tohoto svého počínání, tedy na především pro černochy diskriminační výši univerzitních poplatků.

Protože tyto protesty byly ovlivněny rasovým antagonismem v Jižní Africe. Ekonomika tam zpomaluje, nezaměstnanost je vysoká a i po více než dvou desetiletích od pádu apartheidu jsou tam na tom černoši hůř než běloši. Hlavně proto, že… jsou černoši méně vzdělaní, což je dědictví po apartheidu, jež vláda doposud nedokázala odstranit.

A nyní začal v Kapském Městě nový školní rok. A studenti začali s protesty nanovo. Z jiného důvodu. Protože tam není dostatek míst na kolejích. Vtrhli do areálu a začali pálit tamní umělecká díla, především portréty bílých historických postav, ony „symboly kolonizace“.

Nepokoje pokračují, ač vláda vyšla studentům vstříc – snížila školné a jiné univerzitní poplatky, snížila studentské dluhy a učinila tak studia dostupnějšími i více (černým) studentům z chudých rodin.

Protože to je ten dnešní problém. Díky tomuto úspěchu, jehož studenti loňskými protesty dosáhli, díky více studentům, vznikl právě aktuální problém s nedostatkem míst na kolejích. Jež jsou navíc dosud zčásti obsazeny ještě studenty, jejichž zkoušky byly zpožděny kvůli loňským protestům.

A došlo tak nakonec i na zatýkání; přičemž byli zadrženi i zjevně nechudí protestující studenti. Třeba i syn generálního ředitele státní energetické firmy Eskom, jenž se též postavil na stranu svých chudých spolužáků.

Ale nic to nevyřešilo. Nepokoje se rozšířily i do dalších škol a studenti nejednou vyhrožují tím, že hodlají své vysoké školy klidně i ničit. Když jim není přáno studovat.

Zatýkalo se a někteří demonstranti z univerzity v Pretorii po střetech s policií skončili u soudu, před nímž jejich kolegové pokračovali v protestech, výuka v některých tamních univerzitních areálech byla přerušena.

Univerzita zároveň oznámila, že sice chce vést přednášky v budoucnu pouze v angličtině, ale v zájmu multikulturalismu navrhla, aby se dostávalo studentům dodatečné podpory i při užívání dalších jazyků, afrikánštiny a sepedi. Což ale moc nepomohlo.

A tak se to na jihoafrických vysokých školách „mydlí“. Kam se na ně hrabeme my s naším listopadem 1989!

A proč to všechno? To už zaznělo. Původním důvodem bylo, aby se na vysoké školy dostali i ti černí studenti, jimž ve vysokoškolských studiích často brání jen ryze ekonomické důvody. Na zaplacení vysoké školy zkrátka často nemají, a proto jsou černoši doposud jako celek v JAR tak jaksi (nemíněno ve zlém) „druhořadí“. Chtějí se vyrovnat bílým, kteří jsou na tom ekonomicky lépe než oni, jen ty peníze jim v tom často brání.

Bylo dosaženo cíle. Jenže… Z důvodu úspěchu protestů ti, jimž bylo umožněno se na vysokou nově navíc dostat, nemají kde bydlet, koleje na to svou kapacitou nestačí.

A tak se to mele a mele. Protože černí se zkrátka chtějí bílým vyrovnat, chtějí být jako oni. Vzdělaní a perspektivní…

Jak říkám… Jižní Afrika leží na opačné polokouli a je tam tudíž leccos ve srovnání s námi vzhůru nohama. I fakticky, i obrazně.

Protože když to srovnáte se situací u nás…

Kolik našich „diskriminovaných“ jste viděli protestovat za právo moci si dovolit zaplatit vysokoškolská studia? Aby se vyrovnali bílým, aby měli také lepší vzdělání a v budoucnu našli lepší práci, více vydělávali a stali se tak plnohodnotnějšími? Kolik „našich menšinových“ kdy vyvolalo takovéto rozbroje jenom proto, že by chtěli studovat na vysoké škole? A aby byli po škole schopni splatit půjčky, jež by si na studia vzali?

Odpovím za vás. Obrázky.

Takto vypadají ti, kteří bojují za možnost studovat i pro ty „sociálně handicapované“ černé v Jižní Africe:

A takto ti, kdo za podobné možnosti pro jim podobné (daleko méně úspěšně) bojují u nás: