O pravdě, lásce, lži a nenávisti

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Tak pravil za onoho sametově revolučního času náš budoucí prezident Václav Havel. A my jsme mu za to tleskali. Protože toto bylo i naše vroucí přání.

Toužili jsme, aby po letech lží vydávaných za pravdy a pravd vydávaných za lži bylo vše zase tak, jak to má být.

A stalo se. A my jsme zaplesali.

Dočasně.

Objevily se totiž nové za pravdu vydávané lži a polopravdy a ze lživosti podezřívané pravdy, a také lásky plné nenávisti.

A pak se objevily i pravdy a lásky, jež skutečně zvítězily, ač o to věru nebylo a není co stát. Pravdy a lásky, jež měly spíše zůstat poraženy.

Jak je tomu vlastně do dnešních dnů.

Nad lží, jak se budeme mít po revoluci coby svéprávné bytosti a demokraté dobře, zvítězila smutná pravda, že nám zase je a bude přikazováno i to, co nám škodí nebo aspoň neprospívá. Že si takové příkazy budeme dávat my sami, a neučiníme-li tak dobrovolně my mezi sebou, vydá nám takový povel jako dříve někdo jiný zvenčí.

A nenávist k uprchlíkům se pak mění v lásku k těmto. Jen ta láska, jakkoliv plíživě vítězící, není takovou úplnou a pravou láskou. Je láskou podobnou té dávné, té k Sovětskému svazu. Láskou na povel za skřípění zubů.

Pravda a láska tudíž občas vítězí nad lží a nenávistí, jak jsme si v roce 1989 přáli. Aniž bychom si to přáli. Což potvrzuje konkrétně v tomto migračním případě už i naše první vlaštovka. Totiž vlastně ne vlaštovka, ale jiný hodně vysoko uhnízděný pták. Jenž by za to měl pokud možno hodně rychle vyletět.

Pelikán.

Pelikán Robert (http://domaci.ihned.cz/c1-64578590-pelikan-odmitanim-kvot-se-dostaneme-do-izolace-nalada-v-evrope-se-zmenila-musime-na-to-reagovat).