Dlouhá léta jsem žil s rodiči v jednom domě. A zatímco někteří ze sousedů mne tam provázeli životem po celou dobu, jiní se čas od času odstěhovali a namísto nich přišli noví. Dokud jsem nakonec neodešel i já.
A tak se ani nevím jak dlouho po mně přistěhovala do přízemního bytu jedna učitelka. Již vy s největší pravděpodobností vůbec nebudete znát. Já však ano. Já ji znám. A znal jsem ji už jako malý. Protože mne kdysi, už před hodně dlouhou řadou let, i učila.
Míval jsem ji jako poměrně malý rád. A nebyl jsem v tom určitě sám. Měli jsme ji rádi. Nejen proto, že nás učila, nejen proto, že jsme k ní někteří chodili do čtenářského kroužku a tak mne nakonec ovlivnila na celý život. Dokonce i do Prahy, na sjezd Klubu mladých čtenářů, jsem se s ní jednou coby jeden z nejlepších čtenářů podíval!
Na rozdíl od jedné ze svých kolegyň nebyla rozhodně nerudnou osobou, na rozdíl od jednoho ze svých kolegů nám nedávala po kebuli, když jsme zlobili, na rozdíl od školníka nám nespílávala,… Prostě byla fajn.
A tato se, jak jsem zmínil, přistěhovala do našeho domu. V době, kdy už jsem tam nebydlel, ale to je nyní vedlejší. Přistěhovala se tam a bydlela tam. Přistěhovala se tam a zabydlela se.
A jenom si to představte! Taková slušná, solidní paní… A v televizi, na internetu ani nikde jinde o tom nebyla ani sebemenší zmínka! Nikdo nikde nereferoval o tom, co po celé dny dělá, nikdo o ní nepsal, jaké má z dřívějška zásluhy, nikdo nikdy nezmínil před naší veřejností, jaké má plány, jaké případné svízele,…
Média to její přistěhování se k nám do našeho domu jednoduše zcela ignorovala. Ani za kratičkou zmínku jim nestála, natož aby bylo oceněno její počínání a snažení.
Nepřipadá vám to náhodou nefér?
Když se v posledních dnech snad všude setkáváme s referováním o oněch skvělých vládou pozvaných křesťanských iráckých imigrantech (http://www.denik.cz/z_domova/brno-prijme-24-krestanskych-uprchliku-nepredstavuji-riziko-ubezpecuje-nadace-20160211-0ws6.html)…
