Není nula jako nula

Na střední škole jsme si já a matematika zrovna do oka nepadli. Což je velice jemně řečeno. A největším oříškem, jenž jsem od oněch dob nikdy nerozlousknul, bylo, proč jsem z ní tehdy vlastně ani jednou nepropadl.

A nemohu vyloučit, že si i můj tehdejší profesor dodnes láme hlavu nad tím, jak jsem mohl, a to docela úspěšně, získat z téže matematiky o pár let později státnici na škole vysoké.

A právě dnes držím v rukou ono vysvědčení, dokazující, že jsem mimo jiné i matematicky vysokoškolsky vzdělán. Hledím na něj a jen prostý fakt, že na něm není z tohoto předmětu jednička, mě uklidňuje. Přece jenom jsem tehdy nebyl dokonalý. A tudíž je nasnadě, že jsem z matematiky úplně všechno nepochopil. A nechápu dodnes.

Záhadou mi tak zůstává nejedna z matematických úloh z praktického života. Třeba ta, již jsem před pár dny nalezl ve své poštovní schránce. A již mi adresoval Datart.

Člověk by si zřejmě řekl, že pro mne se státnicí z matematiky nebude problém něco takového vyřešit. Ale opak je pravdou. Lámu si hlavu, lámu a lámu. A pořád se ne a ne dobrat řešení.

Vždyť jenom si tu úlohu vezměte…

Mám si prý v Datartu koupit něco na splátky. Když to bude například stát deset tisíc, zaplatím prý jim za to počínaje dalším měsícem jedenáctkrát tisícovou splátku. Budu-li splácet řádně, vrátí mi nakonec tisícovku zpět. Takže nezaplatím ani korunu navrch. Počítám. Jedenáct krát tisíc mínus tisíc rovná se… deset tisíc. No jo! Mají pravdu. Nemusím utrácet své peníze hned, mohu si dovolit dávat jim to po částech a přesto ani korunu navrch nevydám. Skvělé!

Jenže…

Přímo uprostřed tohoto sdělení je vměstnána jakási informace o tom, že roční úroková sazba je tu 20,21 %. Což znamená, že bych při půjčení si deseti tisíc měl po těch jedenácti měsících splácení vrátit o 1.853 Kč víc. A jestliže se tedy jen o kousek dále píše, že „vrácená částka se bude rovnat 100 % zaplacených úroků, co ve výsledku představuje 0 % navýšení“, měli by mi vrátit o 853 Kč víc, než slibují. Ať počítám, jak počítám, nesedí mi to.

A ouvej. Hned vedle právě zmíněné úrokové sazby trůní ještě RPSN. Tedy veškeré roční náklady s takovými splátkami spojené. A tady je RPSN dokonce 22,4 %. Tedy… nakoupím-li na splátky za oněch deset tisíc, zaplatím za to za jedenáct měsíců (den sem, den tam) se vším všudy hned 2.053 Kč navrch. Tedy přes pětinu dluhu navíc. A abych se dostal na prezentované nulové navýšení, museli by mi tudíž vrátit ne tisícovku, ale ještě o 1.053 Kč víc.

Mám z toho v hlavě guláš. Zaplatím prý jim za zboží v ceně deseti tisíc v konečném důsledku deset tisíc. Ani o korunu víc. A zároveň o 853 korun víc. A zároveň o 1.053 korun víc. Faktická cena se mi tudíž navýší o 0 %, ale současně o 8,53 % a o 10,53 %. A jak nám moudří říkají, tím nejdůležitějším v takových případech bývá právě RPSN. Právě ten nejvyšší z oněch údajů.

A tak v tom mám guláš.

Totiž vlastně nemám. Protože ona v úvodu zmíněná historie s matematikou se do puntíku opakovala i s češtinou. I mou středoškolskou profesorku češtiny by zřejmě odvezli do Bohnic, kdyby zvěděla, že mám vysokoškolskou státnici z českého jazyka. Ale mám ji. A umím si tedy hrát se slovíčky. Úplně stejně, jako Datart. Který vlastně říká nejspíše pravdu. Že úrokové navýšení bude sice nulaprocentní, ale… Jen když dodržím podmínky jejich produktu Bezva dny/100ZPET.

Produktu, který garantuje „bezva dny“, ale jenom jim. Navýšení za zboží bude nulové. Ale k tomu zaplatím bokem i za jejich bezva dny… Za co konkrétně? To už nerozmazávají. Bylo by to zdržující, pozornost od toho hezkého sdělení odvádějící. A hlavně by to mohlo vyjevit pravdu.

Že ta strašně výhodná nabídka vlastně výhodná není. A kdyby tohle človíček, jenž si spočítá jen jednoduchý a zavádějící příklad (11 x 1.000) – 1.000 = 10.000, věděl, smlouvu s nimi by možná ani nepodepsal. K nikoliv své, ale jejich škodě. A o podpis takové smlouvy jim právě jde především.

Protože jak sami zmiňují na přední i zadní stránce oné své kuponové knížky, „důvěra zavazuje“. A jakmile se jim jednou důvěřivý človíček zaváže…