Německo, náš vzor

Sám šéf německé Spolkové agentury práce Frank-Jürgen Weise to řekl a deník Frankfurter Allgemeine Zeitung si to nenechal pro sebe. A sice že imigranti nejsou právě těmi, kdo by mohli spasit německou ekonomiku.

Jmenovaný veřejně přiznal, že běženci mohou mít problém získat v Německu práci. Nikoliv proto, že by jí tam bylo málo, ale prostě a jednoduše už jenom proto, že mnozí z nich ovládají jen velmi špatně němčinu. Mnozí imigranti tam navíc mluví nanejvýš tak jen špatnou angličtinou nebo francouzštinou a Spolková agentura práce tak už musela zaměstnat víc tlumočníků, aby se alespoň zprostředkovaly kontakty mezi běženci a firmami, jež by je potenciálně mohly zaměstnat.

A byť třeba v mnoha částech jižního Německa panuje už několik let plná zaměstnanost a firmy tam mají problém sehnat dost pracovníků, obrovská migrační vlna dnešních dnů to jaksi ne a ne zachránit. Protože kromě zmíněné jazykové bariéry zhruba polovina příchozích nemá ani žádnou pracovní kvalifikaci a tito se tak budou ucházet nanejvýš tak o nekvalifikované práce, čímž podle názoru odborů jen vytlačí z pracovního trhu dlouhodobě nezaměstnané.

I tamní ministerstvo práce přiznává, že jen zhruba každý desátý uprchlík oplývá dostatečnými předpoklady pro to, aby si hned po ukončení azylového řízení našel práci. Což při předpokládaném milionu imigrantů v letošním roce znamená nějakých 900.000 nezaměstnaných navrch. A tudíž i dávky v nezaměstnanosti v příštím roce o tři miliardy eur vyšší než v roce letošním.

Zmíněný šéf Spolkové agentury práce sice předpokládá, že se lidé, kteří v Německu skutečně chtějí zůstat, začnou němčinu intenzivně učit; jenže znáte to, pokud jste se někdy sami jazyk učili, jak zdárně jim to asi půjde. Aby posléze měli šanci uspět třeba u McDonalds nebo u pásu či lopaty.

A u nás? Podle politiků jsou naši zaměstnavatelé ochotni ihned zaměstnat pět tisíc imigrantů. Z čehož mimochodem pan Dienstbier veřejně vyvodil, že můžeme přijmout spolu s těmito pěti tisíci osobami i jejich rodinné příslušníky, těch celkem plus mínus patnáct tisíc lidí. Ovšem pokud to přepočítáme podle výše zmíněné německé zkušenosti? Má-li jen každý desátý imigrant předpoklady, aby hned začal pracovat, měli bychom kvůli obsazení oněch pěti tisíců našich volných míst přijmout imigrantů padesát tisíc. S „dienstbierovskými“ rodinnými příslušníky 150.000 kousků.

A pak uvidíme, jak umí imigranti pracovat. Pět tisíc z nich, abych byl přesný. Zatímco ty ostatní nezbude než „po německu“ živit. A byť má náš sociální systém do toho německého přece jenom dost daleko, nevím, nevím, na kolik by nás mohlo přijít těch 145.000 nezaměstnaných „nových našinců“. Totiž zřejmě ještě více; protože jak známo, je daleko snazší naučit se němčinu než češtinu.

Ale což. Hlavně že omladíme naši společnost a že nás tak bude mít v důchodu kdo živit…