(Ne)řešení

Tak mi, potažmo nám Evropanům, byla internetovým Reflexem nabídnuta varianta, jak problém s imigranty vyřešit. A dlužno podotknout, že by se pro toto řešení mohlo nadchnout hodně lidí. Ač je to takové,… No nevím.

Vím jenom, že to neprojde. Že je to nápad odsouzený předem k zániku. Byť by to bylo vlastně zřejmě to nejpřijatelnější, co by nás mohlo potkat.

Prostě jsme humanisté a proto podle http://www.reflex.cz/clanek/komentare/66010/jiri-x-dolezal-nato-musi-zautocit-na-islamsky-stat.html nemůžeme nechat nebohé imigranty pomrznout na hranicích. Jenže také ty početné davy nemůžeme nechat usadit v Evropě, máme-li si zachovat náš svět.

A tak prý nezbývá než vstoupit do války. S nepřítelem, jenž prý toto zavinil, tedy s Islámským státem. To kvůli němu prý prchá asi deset miliónů syrských a iráckých uprchlíků, jsoucích nyní v nelidských podmínkách v okolních zemích v improvizovaných utečeneckých táborech. A mnozí z nich putují nebo co nevidět vyrazí do Evropy. Pak tu jsou navíc i lidé z Pákistánu, Afghánistánu, Nigérie, Bangladéše a jiných chudých a problematických zemí, kteří si často prostě jenom chtějí odchodem k nám polepšit.

A zastavit je v dnešní situaci nelze. Nejspíše se sice posílí ostraha vnějších evropských hranic, ovšem uzavřít tyto není prakticky možné. I tak sem mnozí proniknou. Jestli nezasáhneme jinak.

Jak? Nezbývá prý než poslat jednotky NATO do některé části Sýrie, odtud silou vyhnat viníky oné katastrofy, tedy Islámský stát, obehnat a všemožně chránit tamní námi osvobozený prostor, vybudovat tam provizorní útočiště pro uprchlíky a tyto tam odsunout a trvale jim garantovat bezpečí s pomocí tam dislokovaných sil NATO. Plus je tam živit a tak.

Bylo by to pořádně drahé, nejeden náš voják by tam padl pro klidný život našich nevítaných hostí. Ale bylo by to prý to jediné humánní řešení, jak spasit uprchlíky i naši civilizaci.

Zní to věru hezky. A je tak docela škoda, že se tak sotva stane. Protože jsou tu bohužel komplikace.

Třeba to, že by se ne všichni „našinci“ chtěli podílet. Kdo z politiků by si kazil volební preference tím, že by poslal své lidi na smrt, že? Nehledě pak na to, že by byli tací, kdo by se sotva zapojili… vždyť ne každý stát dnes zle zkoušené Evropy je i členem „spasitelské“ Severoatlantické aliance. A třeba Američany či Fuckanaďany náš problém nepálí.

A bylo to přece, jen tak mimochodem, ještě vcelku nedávno NATO, kdo Irák „osvobozoval“. Vždyť kdo odstranil Husajna?

Vezměme též v úvahu, že ne každá země by chtěla přispět částkou, jež by byla nesporně astronomickou. A když oni ne, proč my ano, že?

A hlavně… Chtěl bych vidět, jak bychom ty uprchlíky do takového místa přesouvali. Třeba ty, kdo se dnes „činí“ v Makedonii a jednoznačně deklarují, že se odtud nehnou. A hnou-li, pak jedině na západ. Není jim dobrá ani Česká republika, nestojí o Řecko, Maďarsko, Slovensko,… Oni chtějí do bohatého Německa, Švédska a podobně a něco takového na kousku Sýrie sotva vybudujeme.

A jak tam „odklonit“ Afričany, že? Ty, kdo přicházejí jiným směrem. Jak tam dostat ty, kdo jsou už u nás? Přes Turecko? Přes Ukrajinu či Bělorusko, Rusko, Gruzii, Arménii, Azerbajdžán, Írán, Irák, Izrael, Libanon, Jordánsko? Cha cha!

A tak je to hezká, ale pouhá utopie. Nehledě na to, že bychom svou „humanitární vojenskou akcí“ sami určitě vyhnali pěkných pár lidí z domovů – v oněch „osvobozovaných“ místech Sýrie. K uprchlíkům dnešním bychom si ještě přidělali další. A nám pochopitelně stoprocentně nepřátelské.

A tak asi nezbude, než přestat být humanisty. A bojovat radši… na našich hranicích. Tvrdě. Smířit se s tím, že buď nebudeme humanisty, nebo prostě nebudeme.