Názor si udělejte sami

Ponechejme nyní stranou mou averzi k imigrantům pochybného původu. Dovolte mi pouze pár postřehů, které mi prostě tanou na mysli. Vynechejme rozdílné ideologie, vynechejme nějaká „co by, kdyby…“.

Ať mi laskavě příznivci migrantů či evropští páni odpoví na pár konkrétních témat a našinci ať si pak už na základě jejich odpovědí udělají vlastní úsudek sami.

1.

Jak zastánci imigrantů tvrdí, jsou prý tito pracovití, pídí se v nové domovině po zaměstnání a nikoliv po sociálních dávkách coby bezpracných příjmech. Ekonomicky nám tedy nebudou na obtíž. Ba naopak – budou nás na stará kolena živit.

Nebudu spekulovat. Možná že i pracovití jsou. Jenže… přijdou k nám a s nikým se nedomluví. Kdo takové zaměstná, byť by byli sebepracovitější? Nikdo. Než takovým těžko a možná i marně vysvětlovat každou prkotinu v nějakém cizím jazyce, pokud se takový společný jazyk vůbec najde, to jim radši zaměstnavatel dá sbohem… A tak tu začnou život na dávkách. A jak je od psychologů dávno známo, ztrácí nezaměstnaní již po nemnoha měsících pracovní návyky a jsou postupem času na trhu práce stále méně upotřebitelní. Takže nepotrvá dlouho a dříve, než se domluví, budou jejich schopnosti, jsou-li dosud nějaké, ty tam. Už na dávkách zůstanou. Stejně jako jejich děti, vnuci,… Získají svou „nálepku“ a budou v loji. Jako víte kdo…

2.

Párkrát u nás také zaznělo, že by mohli být syrští lékaři spásou pro naše pohraničí. Kde stárnoucí doktoři odcházejí na zasloužený odpočinek a mladí se tam nehrnou, pročež je tam zdravotnická péče čím dál nedostupnější. Kdyby tam přišli imigrovaní lékaři…

Ovšem na něco se při těchto řečech zapomíná. A sice nakolik je jejich vzdělání kompatibilní s tím naším. Mohou se svými diplomy tam odtud přijet a začít u nás léčit? Pochybuji. Spíše předpokládám, že budou muset minimálně složit nějaké rozdílové zkoušky, ne-li znovu vystudovat. Za naše peníze, jak jinak. A potom… nejsem si tak docela jist, kolik z nich bude schopno tuto profesi vykonávat, neboť ani odbornost není vše. Musí přece také dobře rozumět svým pacientům a tito jim. Aby vůbec mohli určit diagnózu a stanovit léčbu, říci i pacientům neznalým cizích jazyků, jak si počínat. Jinak by mohlo jít i o život.

3.

Že prý podpoří populační křivku, zastaví naše vymírání.

Možná… Ale co když také ne? Pokud by prošly povinné kvóty, mohou k nám být přece strčeni i starci a jinak nemohoucí, kteří nám v tomto ohledu rozhodně neprospějí.

4.

Že prý imigranti nejsou zdravotním rizikem.

Kdo ví… Leckterá nemoc se dá sice podchytit hned v zárodku a vyléčit. Jenže co třeba strašák jménem HIV? Trvá několik měsíců, než se vytvoří tento prozrazující protilátky. A kolik čerstvě nakaženým migrantů tak může proklouznout sítem! A pak si už stačí třeba zmínit názor „znalých“ mužů-černochů, jenž není ojedinělý: Že tyto viry jsou obsaženy ve spermatu a tudíž čím více člověk souloží, tím více virů se zbaví a tím je zdravější. To není lež! To je africká realita. Začnou u svých manželek, pokračovat budou u milenek a třeba i u prostitutek či jimi znásilňovaných obětí… a rozlučme se se vcelku dobrými statistikami týkajícími se HIV/AIDS.

Čímž jsme zároveň zpět u bodu 2. U otázky, zda spasí imigranti naše zdravotnictví. Nebo naopak.

5.

Že prý vezmou práci, kterou našinci nechtějí dělat, čímž neuškodí, ale prospějí…

Vážně? Dokážete si představit inteligenci zvyklou z domova na privilegované postavení, kterak zametá v cizině ulice? Dokážete si představit, že se exhonorace smíří s pozicí těch nejubožejších, nejposlednějších z posledních? Že muslim bude dělat za minimální mzdu a navíc třeba pod vedením od nějaké ženské? Šílíte? A co budou dělat ti, kdo nikdy nic nedělali a kdo neumí ani „nastartovat lopatu“? Zlatí Ukrajinci!!!

6.

Že prý bychom jim měli dobrovolně pomáhat se u nás asimilovat. Jenže…

Jak dlouho našim případným dobrodincům vydrží entuziasmus? Až budeme od Amnesty International a jí podobných stále častěji do omrzení poslouchat opakované stejné výtky, pouze s jinou cílovou skupinou než doposud… Že rozpustili-li jsme imigranty v naší společnosti, pozbyli svou svébytnost, kulturu, tradice, jsou nuceni žít jako většinová společnost a to je diskriminace. Že nechali-li jsme tyto naopak žít pospolu, vznikla národnostní či etnická ghetta, což je též diskriminace. Že jsme jim upřeli právo na vzdělání, protože jsme včas nezajistili dostatek asistentů pedagoga a tlumočníků, kteří by znali jazyky oněch „diskriminovaných“, kteří bez těchto nemohli porozumět a vystudovat. A nedej bože, abychom byť i jen slůvkem naznačili možnost jejich zařazení do „zvláštní školy“!

7.

Co to udělá se vztahy mezi evropskými národy? Nechtějí k nám, ale budou k nám kvótou přiděleni… Dostanou české doklady a stejně zmizí třeba v Německu. S pěkně nepěkným dopadem na nás. Protože pak se u našich západních sousedů mohou opět začít rojit cedulky v obchodech, ono „Češi, nekraďte“ z minula. Ač v tom budeme nevinně, budeme vinní. Protože Syřan, Afghánec, nějaký Afričan… budou přece Čechy, maje naše doklady. A nikdo si v multikulturní Evropě netroufne napsat, ba ani šeptem říci, něco jako „Černí Češi, nekraďte“.

8.

Víte, s jakými představami k nám imigranti přicházejí. S vizemi, že je tu zemský ráj to na pohled.

A co až zjistí, že jim tady nedáme automaticky dům? Když ve Velké Británii jim ho (podle převaděčských pohádek) dávají! To bude rachot! To si Amnesty International přijde na své! Že tito dostanou jen stravu, oblečení od nějaké charity, pár korun a postel v uprchlickém lágru, a ne to, na co „mají nárok“.

9.

A možná jste v neděli večer viděli na ČT1 pořad 168 hodin. Tedy toho mladého uprchlíka, který přímo na kameru řekl, že má křivou nohu a proto chce do Německa, aby ho tam odoperovali. A až takový skončí tady…

Kdo za takové bude platit náklady na jejich léčení, jež nejsou žádná levná srandička? Oni? Ha, ha! Zdravotní pojišťovny na úkor těch, kdo si tu po léta platí pojištění a navrch ještě četné doplatky. Nemluvě už o tom, kam pak naše zdravotnictví dospěje. Protože třeba já… zrovna dnes jsem se objednával na droboučký chirurgický zákrok. Nic složitého, nic drahého, nic organizačně náročného. Prostě si odříznou kousíček tkáně a tento si prozkoumají, aby se vědělo, o co jde. Prkotina. A z kapacitních důvodů je první volný termín… na začátku listopadu. Za skoro osm týdnů.  K zubařce trvá objednání nějaké dva měsíce, a v jiných oborech, s nimiž nemám tu čest, to sotva bude lepší. Až se sem přihrnou léta zanedbávaní imigranti z nejrůznějších končin světa… To budou žně pro „humanisty“! Jak se o ty chudáky mizerně staráme. Jak musí dlouho čekat, jak trpí… A nikdo nevzpomene na to, že to není diskriminace; že je u nás už dávno rozšířen ten neveselý vtip o důchodci a zlatém retrívrovi…

A teď ať mi někdo zkusí vysvětlit, proč bych měl stát na straně imigrantů. Jichž jsme coby stát odmítli pět, dvanáct i osmnáct stovek… a tak jich teď prý máme vzít rovnou skoro tři tisíce. Prozatím…

Jako kdybych číšníkovi řekl, že jsem alergický na knedlíky a proto chci jen guláš… a on mi tedy vzápětí přinesl guláš s knedlíky osmi. Nebo ještě více. Které by mi nakonec nezbylo než stejně vyhodit… nebo je strávit a třeba i umřít na alergickou reakci.