Na kolik nás ty miliony asi vyjdou?

Tak už je několik dní rozhodnuto o tom, jak zřejmě bude rozhodnuto. Již několik dní ví ČTK to, o čem má v tomto týdnu rozhodnout naše vláda. A sice o tom, kdo a za jakých podmínek se u nás postará o imigranty.

Ministerstvo vnitra kalkuluje s tím, že u nás v příštím roce dostanou trvalý nebo dočasný azyl dvě tisícovky cizinců a o tyto se v nadcházejícím roce zřejmě postará Charita ČR. Tato je má začleňovat, a to pochopitelně nikoliv zadarmo. Mělo by jí být na tuto činnost přiklepnuto 173,5 milionu státních korun. Bez výběrového řízení (teprve následující nová víceletá smlouva od počátku roku 2017 již bude přidělena na základě výběrového řízení), jež by se prý do konce roku nestihlo a přitom to musí fungovat hned od 1. ledna 2016.

Této církevní organizaci se ona úloha svěří s odkazem na dlouhodobé dobré zkušenosti, jak praví ministerstvo vnitra. Když prý má lidi po celé republice, když prý má s touto činností zkušenosti, proč ji přímo nezapojit? Když zkrátka dobrovolně přijmeme 400 uprchlíků ze zemí mimo Evropskou unii, 1.100 lidí v rámci relokací z Itálie a Řecka a dalších 1.591 migrantů na základě evropského rozhodnutí.

Stát bude spolu s Charitou ČR, respektive s následně vybraným partnerem, pomáhat imigrantům se sháněním práce a bydlení, výukou češtiny, vzděláváním dětí a rekvalifikací. Aby se u nás tito lidé snáze začlenili. Po dobu dvanácti až osmnácti měsíců budou tito azylanti v integračních azylových střediscích a budou se tam intenzivně biflovat češtinu a připravovat na budoucí život v naší zemi, aby se poté vydali na samostatnou dráhu, maje Charitou ČR (respektive později ve výběrovém řízení vybraným partnerem jiným) sehnané zaměstnání a bydlení od zaměstnavatelů, obcí, církví, občanů, nestátních neziskových organizací nebo dalších subjektů.

Tak to zkrátka bude.

Pokud…

Znáte to. Pokud se zkrátka někdo neozve nebo se nezmění objektivní podmínky. A jak znám poměry, určitě se něco potento.

Nejprve by nás přece mohla logicky sprdnout Evropská unie, že nám ty uprchlíky vnucovala už dávno a že jsme tudíž měli času dost a vláda výběrové řízení připravit mohla a musela. Pak by se mohli ozvat další zájemci o tento kšeftík, že byli tímto rozhodnutím bez výběrového řízení diskriminováni, a mohli by pohnat stát k soudu a vymámit z něj nemalé odškodné za tuto újmu. Pak by se mohla ozvat Charita ČR sama, se zjištěním, že to není tak jednoduché a že jí oněch v průměru ani ne devadesát tisíc korun na uprchlíka nestačí (vždyť Německo dá na totéž v následujících letech ročně podle odhadů v přepočtu 1,5 bilionu korun, na každého imigranta v průměru mnohonásobně více) a nikdo jí za ty peníze nechce uprchlíky ubytovat a zaměstnat. Jak ukazují zkušenosti, nelze neočekávat, že se možná i pořádně hlasitě ozvou sami imigranti s tím, že se jim to nelíbí, že očekávali a chtějí daleko víc, svobodu namísto integračních azylových středisek, krásné domy na dobré adrese a hromady peněz,… Načež je předpokladatelné, že se ozvou tyto lidi podporující ombudsmanka, ministr pro lidská práva, ministr spravedlnosti a další „lidumilové“, žádající nápravu a tudíž větší výdaje a lepší péči, a vzápětí začne těmto přitakávat Evropská unie, brojící proti „diskriminaci“. Na a nakonec se určitě ozvou i paní Merkelová, pan Juncker a další z těch, kdo dosud nevzdali své plány na ono slavné přerozdělování, na kvóty, s tím, že dva tisíce imigrantů jsou pro naši zemi málo. A naše vláda „v zájmu toho, aby nás ostatní státy EU braly na vědomí a spolupracovaly s námi“, nejspíše kývne…

A tak jsem zvědav. Na kolik peněz nám za rok vystaví naši politici účet. Kolik peněz se z těch 173,5 milionu korun nakonec vyklube. Pokud nám to tedy vůbec bude oznámeno. Což může být klidně učiněno, protože kdo by si za rok ještě tyto dnešní vládní záměry pamatoval?