Má to nějak popletené

Tak si paní doktorka Joanne Liu, mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic, našla chvilku času, posadila se a napsala dopis všem evropským vládám a evropským institucím. A zřejmě nenapsala správně adresu…

… protože se to přes média dostalo ke mně, jenž nejsem nejen vládcem, ale ani komunálním politikem (http://www.lidovky.cz/lekari-bez-hranic-kritizuji-evropskou-unii-zapomneli-jste-na-lidske-utrpeni-1su-/zpravy-svet.aspx?c=A160516_144320_ln_zahranici_msl#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_lidovky&utm_content=main).

Přes média mi bylo předhozeno, co ona paní napsala evropským vládám. Asi abych se nad sebou, ač výslovně nevyzýván, zamyslel a žádal po své politické reprezentaci a po evropských institucích nápravu. Což však neučiním. Mimo jiné i proto, že čím déle ony řádky čtu, tím více jsem přesvědčen, že to má paní doktorka v hlavě zřejmě tak trochu popletené, když píše to, co píše.

Prý se my, tedy Evropa, nemáme otáčet zády k právu na azyl. Což prý činíme a dospělo to až tak daleko, že Lékaři bez hranic pociťují hluboké znepokojení, a to nad podpisem dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Čímž jsme se prý otočili zády k tisícům lidí, kteří utíkají před válkou, útlakem a zoufalstvím.

Tím, že jsme onu dohodu s Tureckem podepsali, jsme prý ve skutečnosti přenesli starost o uprchlíky na bedra Turecka, výměnou za finanční podporu v řádu miliard. Čímž jsme prý rezignovali na svou morální a právní odpovědnost. Nesnažíme se prý migrační krizi zmírnit a namísto toho, abychom ji řešili, jsme to prostě přehráli na někoho jiného.

Kvůli naší dohodě s Tureckem prý ignorujeme my Evropané svou povinnost pomoci každému, kdo žádá o ochranu, ohrožujeme právo všech lidí žádat o azyl a zatlačujeme uprchlíky do poslední země, kterou prošli, čímž migranty držíme co nejdál od evropských hranic. Chudáci migranti pak nemají prakticky žádnou cestu, jak se dostat legálně do Evropy a požádat tu o azyl, což je nelidské.

Poskytujeme humanitární a rozvojovou pomoc pro syrské uprchlíky, ovšem výměnou za to, že trpící skončí někde za našimi hranicemi. Nabízíme miliardy, ovšem jenom těm skrytým před našimi zraky v Turecku. Před těmi, kdo prchají k nám, uzavíráme hranice, o uprchlíky v Řecku se staráme přímo ostudně, nezaručujeme jim tam žádnou bezpečnost a vlastně ani pořádné zaopatření. A Lékaři bez hranic se pak musí starat o oběti evropského přístupu k migraci založeného na zastrašování lidí, o lidi s kostmi zlámanými policií, děti postřelené gumovými projektily do hlav a kojence zasažené slzným plynem.

Není prý možné, aby se Evropa vykupovala z povinnosti poskytovat azyl. Protože budeme-li prý v tomto duchu pokračovat, nebudou mít nakonec lidé z válečných zón kam prchat a budou odsouzeni k smrti doma.

Nejdůležitějším z našich úkolů by prý mělo být zajištění humanitární pomoci. A my prostí Evropané prý také mnohdy dobrovolně pomáháme migrantům; ovšem naši lídři nám to kazí. Naši politici jsou proti pomoci migrantům, kvůli strachu z možných politických následků. A tito, vedoucí představitelé Evropy, by prý měli použít své rozsáhlé zdroje a nabídnout ochranu těm, kteří potřebují pomoc.

Podepsána výše zmíněná paní doktorka. Ta s těmi tak jaksi popletenými úvahami.

Napsala to nebo se alespoň podílela na vzniku tohoto srdceryvného dopisu. Nad nímž jsem se vážně zamyslel a dospěl k pocitu, že by se měla zamyslet i paní doktorka. Než zase něco někomu napíše.

Protože její myšlenkové pochody… No nevím…

Když je schopna napsat, že Evropská unie podepsala s Tureckem dohodu, na základě které se Turecko uprchlíků ujme, a o chvíli později tvrdí, že kvůli nám nebudou mít uprchlíci kam jít a budou odsouzeni k smrti doma…

Že jsme rezignovali na pomoc migrantům a vzápětí že jsme na tuto pomoc dali miliardy…

Že pomáháme jenom těm migrantům, kteří nám sejdou z očí a tudíž i z mysli… ve chvíli, kdy je Evropa plná těch, kdo už tu na sociálních systémech parazitují, což se zjevně projevuje tím, že nehodlají zůstávat ve „skoupých“ evropských zemích a míří takřka výlučně do zemí nejštědřejších…

Že naši policisté lámou běžencům na hranicích kosti a ubližují jim gumovými projektily a slzným plynem… když co chvíli můžeme číst, kolik jich zase záchranáři vylovili tonoucích z moře a dopravili na evropskou pevninu, čímž jim zachránili život, zatímco oni … http://pondelik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=520683.

A blud největší? Že prostí evropští lidé by imigrantům pomáhali a také pomáhají, ale politici jim to kazí. Když jsem si tohle přečetl, dospěl jsem k jednoznačnému závěru. Že by se asi paní doktorka měla obrátit na některého ze svých kolegů. Aby ji vyšetřil. Protože všichni dobře víme, kdo tu ty migranty chce nejvíce. Paní Merkelová, pánové Juncker, Dienstbier a jim podobní… politici. A těmi, kdo od migrantů dávají ruce pryč, jsou naopak ti, kdo to platí a kdo se oprávněně bojí. A mezi takovými prosťáčky věru moc politiků není.

Doufám, že se mezi Lékaři bez hranic vyskytuje i nějaký ten optik nebo otorinolaryngolog. Nebo snad psychiatr. To podle toho, co bylo důvodem, proč ona paní doktorka napsala to, co napsala. Protože buď je slepá, nebo hluchá, nebo prostě…