Křesťanské otroctví

Papež František se zase jednou nechal slyšet. Podle jeho slov bychom prý měli přestat být otroky a měli bychom si užívat volných nedělí.

Neměli bychom v tento den pracovat, ale oslavovat ho jako den radosti bez práce (http://bleskove.cz/zpravy/9933-papez-frantisek-vzkazuje-nebudte-otroci-a-uzivejte-si-nedele-bez-prace?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk).

Tak to podle jeho slov chce církev. Tak to chce křesťanství, jež nám tuto výsadu vybojovalo. Protože v prvních stoletích nepracovní neděle neexistovaly, ty jsou teprve příspěvkem křesťanství, jež dalo lidem smysl nežít jako otroci.

Pochválil v této souvislosti třeba Německo, kde jsou díky křesťanským ideálům v neděli dodnes zavřeny všechny velké obchody, upozornil však, že se v mnohých sekularizovaných zemích vytratil duch křesťanských nedělí a lidé prostě neděli „nesvětí“.

V neděli prostě máme mít volno. Pokud ne, jsme otroky.

Nic proti papeži, ale nad těmito jeho slovy mě tak napadlo…

Křesťanská církev přece své lidi o nedělích zaměstnává konáním bohoslužeb (https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/kam-se-muzete-o-vikendu-vydat-na-bohosluzby-na-ceskokrumlovsku-20171216.html).

Není tedy právě tato instituce řízená papežem největším globálním otrokářem?