Vědci slouží, nebo by aspoň měli sloužit, lidstvu k tomu, aby se toto mohlo ubírat vpřed, vstříc šťastnějším zítřkům. Tito a nikdo jiný jsou hnací silou pokroku, tito nám přinášejí cenné objevy, díky nimž se máme lépe a lépe. A zdá se, že už se máme nejlépe. Že už to lepší být nemůže.
Protože jedině tak si vysvětluji to, že jsou vědci, kteří už mají nevyužité kapacity. Nebo se aspoň lze domnívat, že tomu tak je. Že zkrátka už neví, co by roupama ještě dělali.
A když už není nic lepšího, zabývají se klidně i kravinami. Totiž chtěl jsem říci kravami.
A jakým jen taková kráva může být ideálním objektem zkoumání! Jak je tato dokonalá, jakkoliv je to jenom docela obyčejná kráva! Případně vůl nebo bejk, protože máme rovnoprávnost a musí tak zákonitě dojít i na nás, mužské.
A tak slovutní vědátoři bádali a bádali, až vybádali to, co vybádali. A sice to, že krávy (a samozřejmě i jejich mužské protějšky, ať všechna vina nepadne jen na jejich hlavy a zejména trávicí trakty) škodí. Škodí klimatu. A to prý dokonce víc než auta.
Nebudeme příliš zabíhat do detailů, jež si konec konců lze vyhledat i ve zpravodajství na internetu. Omezme se pouze na to podstatné z tohoto jistě veledůležitého zkoumání.
Chová-li se prý hovězí pro maso, škodí se tím globálnímu klimatu mnohonásobně více než je-li zdrojem této suroviny, potažmo jiných poživatin, téměř jakékoli jiné zemědělské odvětví. Ty krávy, případně ti bejci a volové, prý stojí za šedesáti procenty celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby. Žádní jiní chovaní tvorové, ani taková prasata jako prasata, nám prý neznečistí ovzduší tolik jako ten dobytek hovězí. A nejen to. Ty krávy potřebují totiž i mnohonásobně více půdy a vody než jiní chovaní tvorové a ve srovnání s rostlinnou výrobou je ten rozdíl prý ještě markantnější, a vyprodukují nesrovnatelně více skleníkových plynů. A také daleko „výživnější“ trus – tedy exkrementy, v nichž se to jen hemží živinami, jež ty krávy s těmi bejky a voly nedokážou zužitkovat, jakkoliv na to mají hned čtyři žaludky.
A tak ty krávy se svými protějšky žerou a žerou a většina ze sežraného přijde vniveč. Zbyde z toho úplné… exkrement. Plus skleníkové plyny. A zatímco to první neprospěje snad leda naší obuvi, toho druhého se lidstvo už dlouho obává.
A tak bychom se prý nad sebou my, spotřebitelé, měli zamyslet. Říkají vědci až z Ameriky. Měli bychom se zamyslet nad tím, chceme-li se podílet na ničení světa tím, že budeme krávožrouty, nebo chceme-li světu prospět a stát se tak konzumenty nejlépe jen masa rybího, případně drůbežího, nebo dokonce vegany.
Protože brambory, rýže nebo obilí nás prý nasytí stejně, ale zmiňovaných plynů vyprodukují daleko méně a jsou všestranně daleko nenáročnější. Nenáročnější než ty krávy.
Protože krávy prý škodí klimatu dokonce víc než auta.
Doufám, že alespoň tu poslední větičku naši mocní i vrcholné instituce Evropské unie přehlédnou. Že se nedočkáme toho, že jednoho dne počnou zemědělci dostávat evropské dotace za to, že místo vyhánění hovězího dobytka na pastviny odstaví tamtéž své „ekologičtější“ plechové miláčky.
Ale přesto se nad sebou zamysleme. A udělejme, mí drazí spoluobčané, něco pro naši planetu. Začněme po dálnicích v zájmu zachování čistoty ovzduší jezdit ekologičtějšími auty a přestaňme si osedlávat krávy. A to klidně i dříve, než každá z nich na své kůži ponese povinné varování ministra zdravotnictví: „Krávy škodí zdraví.“
