Koupili jste si dluhopisy?

Od loňského prosince byla českým občanům dána možnost nakoupit si další státní dluhopisy České republiky. A jak informovalo ministerstvo financí, setkaly se tyto s úspěchem.

Čeští lidé si jich totiž nakoupili rovnou za 9,2 miliardy korun. Což je docela úctyhodná částka, v průměru pomalu tisícovka na každého občana.

Ovšem je pochopitelné, že ne každý občan nějaké ty peníze dal. Těmi, kdo si ony státní dluhopisy pořizovali, byli a jsou především lidé středního a vyššího věku.

A protože se státu tyto dluhopisy dařilo lidem vecpat, bude se prý v jejich prodeji pokračovat i dále. Aby držitelů Dluhopisů Republiky bylo ještě více než současných 11.981. A navrch budou nabídnuty i dluhopisy další, jiné.

Od začátku července budou navíc k mání i fixně úročené dluhopisy se splatností šest let a výnosy ve výši půldruhého procenta ročně, které mají přilákat ty, kdo by mohli ony peníze potřebovat i dřív než po uplynutí oněch šesti let. Aby tito kdyžtak půjčili státu, totiž politikům, aspoň na kratší dobu.

A stejně jako doposud se budou lidem prodávat i protiinflační spořicí, i reinvestiční spořicí státní dluhopisy, slibující výnosy ve výši růstu spotřebitelských cen plus půl procenta ročně.

Podle ekonomů sice nejsou tyto dluhopisy o moc lepší než bankovní spořicí účty a kromě bezpečnosti se nemohou chlubit snad žádnými klady, ovšem paní ministryni financí Schillerovou těší, že se budou podobné dluhopisy i nadále prodávat i našim lidem, a to přes internet nebo v ČSOB, že budou mít nejen cizí investoři, ale i české domácnosti možnost vydělávat na státním dluhu.

A mne by zajímalo, kde paní ministryně a ti z našinců, kteří ony dluhopisy kupují, vystudovali matematiku.

Když jsou tito lidé ochotni cpát své peníze za ubohý úrok někomu, kdo je umí jen pochybně rozfofrovat, a když je paní ministryně přesvědčena o tom, že lidé vydělají na tom, když budou podporovat zadlužování státu, v němž sami žijí, které budou v budoucnu muset splácet.

I když jsem jedním z generace těch, kteří si koupili „Republiky“ nejčastěji, i když mám volné peníze, ode mne neuvidí paní ministryně ani korunu. Což je ale prašť jako uhoď. Jen mi je zkrátka bude muset sebrat (a sebere) jiným způsobem. Aby mohl pokračovat český ‚ekonomický zázrak na dluh‘.