Kdybychom přispěli Turecku víc…

Není to žádným tajemstvím. Že se Turecko může ze strany Evropské unie těšit na vcelku hezký peníz a další „benefity“ výměnou za to, že nám aspoň zčásti uleví od předpokládané nové migrační vlny.

A stejně tak není žádným tajemstvím, že už se to počalo realizovat, ale stále není moc důvodů jásat nad tím, čeho se v tomto ohledu prozatím dosáhlo.

Turecko je zkrátka navzdory prvním (a tu a tam úspěšným) pokusům stále ještě děravé jako řešeto, stále se k nám přes něj hrnou ti, koho tu chce už jen nemnoho pochybných zarputilců.

A právě proto, že se situace ani po „devizovém příslibu“ a úvahách o bezvízové politice neobrátila příliš k lepšímu a spíš než Turci zatím v blokování migrantů boduje zima, zamířila do Turecka v posledních dnech i slovutná paní Merkelová. Osoba, o níž se rozepisovat netřeba, protože o ní už dávno víme své.

A zase se jednou vyznamenala. Protože zatímco snad celá Evropa čeká, že Turci za přislíbenou třímiliardovou finanční injekci, přímo koňskou dávku, počty těch, kdo k nám od jejich břehů připlouvají, přinejmenším omezí, paní Merkelová se tam najednou zjevila s poněkud odlišnými nápady. Dost odlišnými nápady (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/392640-v-egejskem-mori-nemohou-vladnout-paseraci-merkelova-chce-aby-eu-zakrocila.html).

Touží prý po tom, aby Egejské moře neovládali pašeráci lidí. Aby skončil výnosný kšeft těchto předražených hazardérů s lidskými životy. Což není rozhodně nějaká zavrženíhodná myšlenka.

Jenže jak by toho chtěla paní kancléřka dosáhnout?

Prý by měla zakročit… Evropská unie. To my bychom tam měli řešit situaci uprchlíků, toužících po cestě z Turecka do Řecka a dál do Evropy.

Po jednání s tureckým premiérem v pátek prohlásila, že je v této souvislosti třeba… změnit ilegální migraci na legální. Aby už ti migranti, mezi nimiž je dokonce často mnoho dětí, více netonuli. Aby se… co vlastně bylo vyřčeno?

Aby se do Evropy dostávali oni migranti legálně. Čímž by sice skončily jejich lidské tragédie, to ovšem logicky pouze v případě, že by byli uspokojeni všichni, kdo se na plavbu sem vydat chtějí. Jinak ti, na koho se nedostane, přece budou pokoušet štěstí na pochybných plavidlech i dál. Což paní Merkelová, jak vidno, nechce.

Takže jsme my Evropané zase jednou parádně selhali. Protože jsme možná nebyli důslední a možná jsme na Turecku zbytečně moc škudlili. Protože…

Už od konce loňského roku se v médiích zmiňuje, že by mohla paní kancléřka Merkelová na jaře letošního roku navštívit Českou republiku (http://zpravy.aktualne.cz/domaci/merkelova-nejspis-na-jare-navstivi-ceskou-republiku-do-prahy/r~75ddb808be0511e59c4a002590604f2e/). Datum zatím není známo, předběžně se uvažuje o době, kdy budou probíhat oslavy 25. výročí založení visegrádské skupiny, případně o bilaterální návštěvě na přelomu března a dubna. Měla by k nám přijet, aby si popovídala s naším premiérem Sobotkou mimo jiné i o migrační krizi, posílení sousedských vztahů či udržení schengenského prostoru.

Zkrátka jsme zase jednou udělali dost možná i osudovou chybu. Že jsme přehnaně škudlili. Protože kdybychom dali Turecku ještě nějaké ty peníze navrch, mohlo být v migrační krizi lépe. Kdyby Turci dostali tolik peněz na zlepšení životních podmínek těch, kdo od nich chtějí za každou cenu k nám, kolik je skutečně třeba, mohlo být řešení snadnější. Zejména kdyby dostali i peníze na paní Merkelovou. Aby se jí po nynějším setkání s tureckým premiérem už nechtělo do Evropy a zůstala tam, případně kdyby se Turkům vyplatilo ji tam za každou cenu udržet.

Což zjevně nevyšlo. Když ji máme na jaře spolu s dalšími nežádoucími příchozími zase čekat i u nás v Praze. Když jí Turci nedokázali nabídnout adekvátní životní podmínky ve svém uprchlickém táboře nebo ji nevyhostili zpátky mezi její miláčky do Sýrie.