Za minula bylo, jak mi pamětníci potvrdí, běžné, že bylo nejlepší jít zlatou střední cestou, tedy být osobou průměrnou. Protože čím průměrnějším člověk byl, tím snáze se vyhnul možným nástrahám, jež všude číhaly, tím lépe mohl proplouvat životem. Protože dodnes je v mé paměti zahnízděno moudro, že na velký cíl se příliš snadno střílí.
Ovšem to je už dávno minulost. Touha po průměru zmizela v propadlišti dějin a usiluje-li snad dnes někdo o průměr, pak je to snad bez výjimky osoba podprůměrná, jež by se ale ani s tímto posléze nespokojila. Zatímco všichni od průměru výše touží po tom, být od průměru co nejdále, samo sebou směrem nahoru. Chceme mít hodně, víc, ještě víc, ba nejlépe nejvíc. Čím více statků máme, tím více jich žádáme, jak praví staré moudro.
A nemáme-li nadbytek, pak velice často přeháníme, zveličujeme to, co máme, upravujeme si realitu k obrazu svému. Tedy lžeme, nejednou ve snaze předehnat další lháře.
A aby bylo vidět, kdo je na tom dobře a kdo nikoliv, máme i dnes průměr kdečeho. Většinou co se hmotných a finančních statků týká. To aby každý věděl, zda je nad nebo pod.
Ne že by mne to nějak mimořádně trápilo, ale rozhodně mě to nenechávalo nikdy chladným. Zejména v otázce platu, jenž se navzdory údajnému preferování mé profese choulil vždy pod českým i československým průměrem. Byl jsem prostě vždy příjmově podprůměrný, ale nikterak mne to neznepokojovalo, neboť i z mého podprůměru jsem mohl spokojeně žít.
Ovšem není podprůměr jako podprůměr. A tak byly i hodnoty, jež mne již od relativního mala znepokojovaly. A samozřejmě zdaleka ne jenom mne. Protože malý plat se snáší daleko lépe než malý… Víte co, chlapi, že? Protože to víte, ty hodnoty, jimiž se kdekdo vytahoval, byly prostě nedosažitelné. V útlém věku a zejména pak v období pubertálním, kdy snad na ničem jiném tak nezáleželo.
Byl jsem prostě pod průměrem, jenž se dal odvodit z řečí vejtahů. Ach jo. A byli jste pod ním nejspíše i vy; a nelžete, že ne. Ovšem nezoufejte, stejně jako dnes už nezoufám já. Protože odborníci z britského národního výzkumného zdravotního úřadu ve spolupráci s Královskou univerzitou v Londýně a nadací Maudsley NHS prozkoumali podle sdělení http://zpravy.tiscali.cz/prumerny-penis-v-erekci-meri-13cm-zjistili-vedci-248437?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+tiscali-zpravy2+%28Tiscali.cz+-+Zpr%C3%A1vy+%28RSS+2.0%29%29 přes patnáct a půl tisíce chlapů ve věku od 18 až 68 let z povícero zemí několika kontinentů a tyto zprůměrovali. A dospěli k poznání, že prý my chlapi měříme v oněch místech v klidu jen nějakých 9,16 centimetru a v „neklidu“ 13,12 cm a po obvodu máme 9,31, respektive 11,66 cm.
A tato zpráva mne stejně jako možná i vás nemůže nepotěšit. Protože čert vem onen věčně podprůměrný plat! Hlavně že jsem se s pravítkem v ruce ujistil, že alespoň v něčem si rozhodně zoufat nemusím…
Juchuchůůůůůů!
