Jinde se tomu říká třeba zpronevěra

Jak praví známá moudrost, co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. A její inovovanou verzí by mohlo být, že co je dovoleno prezidentovi, není dovoleno… snad nikomu z obyčejných smrtelníků.

A to dokonce ani tehdy, když je něco podobného zahaleno hábitem dobrého úmyslu a chvályhodného počínání.

Protože i kdyby jeden konal se sebelepšími úmysly, ne vždy je to v souladu se zákonem. A pak by měl následovat přinejmenším symbolický trest. A to pro pachatele… nikoliv pro všechny ostatní kolem něj.

Prezident Miloš Zeman se zkrátka rozhodl a dal dva a půl milionu korun klokánkům (http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/362423/milos-zeman-dal-2-5-milionu-klokankum-vzal-je-z-fondu-na-statni-dluh.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy). Tedy Fondu ohrožených dětí, jenž má z této pomoci financovat provoz klokánků pro ohrožené děti. Dal ty peníze, protože klokánkům hrozil kvůli dluhům zánik. Jenž díky panu prezidentovi nyní nehrozí. Protože pan prezident dal šéfovi fondu na Pražském hradě symbolický šek. Tak, aby se o tom dokonce všeobecně vědělo.

Prezident dal ty peníze, protože vláda v létě zamítla klokánkům mimořádnou dotaci ve výši dvaceti milionů. Ministryně práce tehdy totiž byla proti, s odůvodněním, že nepovažuje přidělení peněz jediné organizaci za férové, a fond ohrožených dětí se tak dostal do nemalých dluhů, z nichž se dodnes nevybabral. A jeho šéf nyní doufá, že se snad najdou i další sponzoři, kteří klokánkům ulehčí jejich tíživou situaci.

Jistě, zní to krásně. Pan prezident pomohl nebohým dětem. Kdo by si proti tomu troufnul něco namítat, že? Kdo?

Já.

Protože jakkoliv je to jistě chvályhodný počin, jedná se tu vlastně o jednání odporující zákonu a tudíž jednoznačně zavrženíhodné.

Protože těch dva a půl milionu bylo dáno z prezidentského fondu na splácení státního dluhu. Tento fond vznikl (mimo prezidentovy politické sebeprezentace) s cílem alespoň zčásti umořit dluhy nás všech a všichni, kdo do něj ochotně nebo pod tlakem přispěli, tak činili s vědomím, že tím budou splácet státní dluh. A namísto toho byly jejich peníze zneužity k tomu, aby se zaplatila část dluhů klokánků. Na což tu nikdo z oněch dárců nedal ani korunu a nebyl ani dotázán, smí-li být nakonec takto darované peníze užity k jinému než avízovanému účelu.

Jistě, nikdo by nejspíše neprotestoval a také neprotestuje. Ale zákon je zákon. Peníze pořízené na konkrétní účel by neměly být svévolně používány na něco úplně jiného.

Ať se to někomu líbí nebo ne, je tato změna ve své podstatě zavrženíhodnou. Je to úplně totéž, co by učiněno naopak určitě bylo přijato s pěkným kraválem. To, že peněz na splácení dluhů státu bylo použito na splácení dluhů klokánků je přece totéž, jako kdyby peníze vybrané na financování dětí byly posléze použity na splácení státních dluhů.

Tedy je to docela obyčejná zpronevěra. Nebo možná přesněji porušování povinností při správě cizího majetku, což je trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo „z vědomé nedbalosti jinému způsobí značnou škodu tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku“. S trestní sazbou šest měsíců až pět let, případně dvě léta až osm let.

A schválně! Zavřou prezidenta?