Jen zdánlivě banální rozdíl

Osobně neznám nikoho, kdo by měl kdy od minulosti až po dnešní dny jakoukoliv zásadnější připomínku proti našim Vietnamcům.

Remcali-li jsme někdy proti těmto, pak snad jedině kvůli tomu, co prodávali; jenže jsme vždy sami museli uznat, že za málo peněz nelze čekat hodně muziky. Párkrát se v médiích objevila informace o pěstitelích marihuany z jejich řad, jenže i zde vlastně jen zaplnili prázdné místo na trhu, které bychom jinak zaplnili my sami, pár vlaštovek jaro nedělalo a kdo nechtěl, prostě se potenciálnímu riziku plynoucímu z tohoto jejich počínání vyhnul; protože pochybuji, že by někdy někoho z našinců nutili fetovat.

A tak neznám nikoho, komu by se výrazněji příčili. Natož aby je nenáviděl. A Vietnamci mi nejsou velkou neznámou, s několika jsem měl vcelku dlouho pracovně co do činění.

Je jich tu nemálo. A mají daleko lepší pověst, daleko lepší pozici ve společnosti, než tradiční menšina považovaná za naši, a ve srovnání s imigranty jiného druhu je onen rozdíl ještě markantnější. Víte dobře, o čem mluvím, že?

Dobře se integrovali, nikoho neobtěžují, pracují a neplundrují náš sociální systém, neječí o tom, že máme hájit jejich etnická a národnostní práva. A že jsou vůči většinové společnosti uzavření, to jim přece není důvod vyčítat.

A nyní je tu ještě jedna politicky dosažená novinka. Vietnamská vláda nyní slíbila našemu ministru zahraničí během jeho návštěvy v Hanoji dokonce i to, že Vietnam pomůže s rozkrýváním „vietnamské drogové mafie“ v České republice. Již loni nám bylo slíbeno, že vietnamská vláda pošle do České republiky své experty, aby pomohli rozkrýt síť výrobců pervitinu, pro našince zcela uzavřenou, a že bude tato země také přijímat odsouzené Vietnamce do svých věznic, jejichž stav má mít na rozdíl od těch našich vskutku odstrašující účinek.

Naše vláda o toto požádala vietnamskou stranu a bylo jí vyhověno. Což může mít jedině pozitivní účinek na ještě lepší postavení Vietnamců u nás. Na ještě lepší pověst těch, jež nikdy žádný z našich extremistů či spíše „extremistů“ nehodlal odsouvat, odhánět od hranic nebo nějak jinak limitovat, jimž se takřka nikdy nic nevyčítalo.

Na rozdíl od jiných.

Rozhlédněme se u nás nebo po okolních evropských zemích! Kolik vidíte Eritrejců, Syřanů, Afghánců, Iráčanů a jim podobných, kteří jsou tu ochotni začínat od píky, spoléhaje se toliko na vlastní síly, „pokorně sloužit“ místním, brát to, co je jim dáno, neobtěžovat, posílat děti do školy a starat se o to, aby to tyto někam dotáhly a byly sobě i zde narozeným ku prospěchu? A pokud se mezi nimi vyskytne nějaký kriminálník, kolik jejich vlastí je ochotno je přijmout zpět k potrestání? Protože i naše kriminály jsou pro ně vlastně luxusem…

To jen aby Evropská unie věděla… Že nejsem žádný „český xenofob“. Že mně cizinci nevadí. Vadí mi jen jistý zdánlivě banální rozdíl mezi nimi. Jenž pro mne a davy mně podobných banálním není.

A proto u nás vítejte, Vietnamci. A vy „nevietnamští“ snad raději jděte o dům dál.