Jak tohle dopadne?

Tak se v Bulharsku „tak trošinku poprali“. Snad se tam nezvaným návštěvníkům něco nelíbilo, snad jim někdo hnul žlučí, možná se ale taky jenom docela jednoduše nudili, nemaje jako tradičně nic lepšího na práci.

A tak se to v největším bulharském uprchlickém táboře ve městě Charmanli, kde jsou momentálně nějaké tři tisícovky běženců, popralo (https://www.novinky.cz/zahranicni/421828-bulharsko-vyhosti-migranty-kteri-se-stretli-s-policisty.html). Pustili se tam do sebe především Afghánci se Syřany a nakonec nezbylo nic jiného, než aby se s nimi museli jít poprat i policisté, aby vodními děly a gumovými projektily zjednali pořádek. Což jistě nebylo jen tak, protože když na vás dvě tisícovky rozvášněných cizích elementů hážou kamení, zapalují pneumatiky a další vybavení… Čtyřiadvacet policistů si to také odneslo zraněními.

Nakonec se to tam podařilo „urovnat“. Uprchlický tábor, zdemolovaný jeho cizokrajnými obyvateli, hlídají početní policisté a vojáci, a místní obyvatelstvo, žádající uzavření tábora, bylo vyzváno, aby zůstalo v klidu a raději azylanty ničím neprovokovalo. Aby byl mezi bouřícími se Syřany a je provokujícími Afghánci pokud možno klid. Než…

Než se to vyřeší. A to tak, že pět ze zadržených bude coby hrozba pro národní bezpečnost okamžitě vyhoštěno a tisícovka dalších je bude počínaje prosincem následovat.

Podle bulharského premiéra budou tito migranti přesunuti do tábora v bývalých armádních kasárnách poblíž tureckých hranic a následně vyhoštěni. Kdo prý nechce dodržovat pravidla, má zemi při první příležitosti opustit.

Což místní a dozajista nejen místní potěšilo. I mě, nezúčastněného, ta představa vlastně zahřála u srdce. Představa toho, že kdo se neumí na návštěvě chovat, bude se poroučet. Jenže…

Jenže pak se mi na mysl vetřela představa jiná. Která mou mysl opět zkalila.

Protože bulharský premiér sice mluvil moudře, ale…

Už v duchu vidím, jak se do něj všemožní dobrodějové z nejvyšších pater eurounijní politiky pustí. Protože přece nelze ty prchající nebožáky trestat vyhnáním do jejich neutěšených domovů, nelze je vypudit jen pro jejich pro našince nepřijatelné projevy emocí. Naopak… je třeba jim více pomoci, aby se integrovali a stali se z nich naši plnohodnotní spoluobčané. Zejména v době, kdy Evropskou unií odmítané Turecko hrozí, že nám sem pošle migranty další.

Nebo vy věříte, že tyhle existence pouhým rozhodnutím Bulharů vskutku potáhnou ke všem čertům? Tam, kde jsou doma?