Já těm politikům nerozumím

Je čím dál méně těch, kdo u nás v Evropě imigranty chtějí. A to jak mezi prostými lidmi, tak i mezi celými státy. A je naopak čím dál více těch, kdo to chtějí řešit. A navrhují cesty, jak konat. A právě z jedné z nich jsem jelen.

Jedni kupříkladu (domnívám se, že oprávněně) spílají Řecku, že nic nedělá. Nic pro to, aby migranty proudící právě přes něj zastavilo. Jedni mu nabízejí pomoc, druzí mu vyhrožují jeho vyloučením ze schengenského prostoru. To vše jen z jediného důvodu, jenž zazněl výše.

Jiní jsou ochotni pomáhat i Makedonii, jež není členem EU, jen aby tato zastavovala uprchlíky na její jižní hranici, když se na Řecko nedá spolehnout. Kupříkladu maďarský ministr zahraničí říká, že kvůli neochotě Řecka potřebujeme jinou obrannou linii, kterou jsou očividně Makedonie a Bulharsko.

Šéf rakouské diplomacie také podle jeho slov soudě rezignuje na řeckou spolupráci a nabízí pomoc rakouské armády balkánským zemím jako Makedonie či Srbsko, aby tyto země mohly účinněji zajistit své hranice.

A eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn? I ten agentuře Reuters řekl, že Evropa potřebuje, aby Turecko během několika týdnů dramaticky snížilo počet běženců proudících do Řecka. Aby z Turecka do Řecka přicházelo výrazně méně běženců a tudíž nesílilo volání po dalším uzavírání hranic a stavbě plotů v Evropě. A když se na tom Turecko a Evropská unie před více než dvěma měsíci dohodly, když vznikl akční plán, jenž měl výrazně snížit počet přes Turecko přicházejících migrantů,… Turecko by zkrátka mělo do příštího unijního summitu 18. a 19. února konat a dokázat, že má výsledky.

Až sem nic divného. Až sem to chápu.

Jenže to, co následuje, už mi vážně nejde na rozum. A leze mi to tudíž na mozek. Nemohu pochopit to, co se říká dále (http://www.denik.cz/ze_sveta/evropsti-ministri-chteji-aby-turecko-rychle-prijalo-dalsi-syrske-bezence-20160206.html).

Evropští ministři prý totiž zároveň chtějí, aby Turecko rychle přijalo další syrské běžence. Aby respektovalo své mezinárodní závazky a přijalo tisíce syrských uprchlíků. Ovšem… nikoliv těch u nás nevítaných a z Evropské unie coby nežádoucí vyhošťovaných.

Žádá se, aby Turecko přijalo ty migranty, kteří jsou zablokováni na opačné straně turecké hranice, kteří se tísní u tureckého hraničního přechodu Öncüpinar a zkrátka nemohou dál. Protože Turecko je navzdory „politice otevřených hranic“ ne a ne vpustit na své území. A turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ne a ne oficiálně sdělit, kdy a zda Turci tyto prchající Syřany na své území vpustí. Syřany, jichž tam bylo v době vzniku tohoto článku asi 35.000 a předpokládá se, že by jich mohlo záhy být ještě o nějakých 70.000 víc. Tito běženci tam tak žijí v táborech na syrské straně hranice a Turci v současnosti necítí potřebu ubytovat je uvnitř svých hranic, na svém vlastním území.

Byť na ně evropští politici tlačí, aby je na turecké území vpustili.

A právě v tom je zakopán pes. V tom se ukrývá to, co tak jaksi nechápu.

Evropa spílá tranzitním zemím, zejména nedostatečně se činícímu Řecku a Turecku, jež prý nedělá dost pro to, aby tok migrantů do Evropy ustal. Evropa chce, aby se k nám tudy dostávalo imigrantů co nejméně.

A teď remcá, že Turci učinili tak, jak učinit měli, oč byli žádáni a za co jim byla přislíbena nemalá finanční a jiná pomoc. Zabojovali proti migrantům. Zabránili možná už pětatřiceti a možná ještě více tisícům uprchlíků v tom, aby nasedli na jejich území do člunů a zamířili do vysněné Evropy. Drží je od nás dál. A evropský vděk?

Kdeže! Turci ty zablokované migranty mají urychleně pustit dál.

Abychom jim možná už za pár dní zase mohli spílat, že „nic nedělají“.