Jacísi vědci z University of North Carolina zřejmě, jak se hezky česky říká, neměli roupama co dělat. A tak se vrhnuli na výzkum, který není ničím jiným než pouhým výzkumem. Aspoň tedy prozatím.
Oni vědci prý dospěli k poznání, že je osamělost škodlivá (http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/390998-osamelost-telu-skodi-stejne-jako-koureni-a-lenost.html). Že tato škodí tělu stejně jako třeba kouření a lenošení. Že prý nejen že působí zhoubně na mozek, urychluje úpadek myšlení a paměti a nástup demence, ale je i jedním z nejnebezpečnějších rizikových faktorů, zapříčiňujících onemocnění srdce, mozkovou mrtvici a rakovinu.
Když prý člověk nemá přátele nebo jsou jeho vztahy s příbuznými nefunkční, je ohrožen stejně jako při nedostatku pohybu či cukrovce. A takto prý nejsou ohroženi jen opuštění staří lidé, jak se traduje, ale i miliony mladých lidí bez přátel a příbuzných. A ti mladí pak prý navíc trpí i záněty v tkáních, na rozdíl od dříve narozených, u kterých osamělost vyvolává pro změnu hlavně hypertenzi.
A tak bychom se prý u omladiny měli věnovat nejen jejím stravovacím návykům a fyzické aktivitě, ale i tomu, aby tato měla široké sociální vztahy; a pro všechny by mělo platit, že by měli mít dobré vztahy s přáteli a příbuznými, kteří jim jsou mimo jiné i oporou v těžkých životních okamžicích, kdy je organismus vystaven nejvyšší míře stresu, jenž vede k rozvoji vážných chorob. Protože osamělí lidé mají vyšší hladinu stresových hormonů a dalších látek v krvi, jež škodí.
A schválně! Kdy se výsledků tohoto výzkumu asi chopí Evropská komise? Ta, jež tak ráda radí, doporučuje, přikazuje a zakazuje? Kdy tato asi přijde s nápadem, že by se podobně jako třeba v případě kouření mělo povinně zakročit?
Kdy vznikne nějaká evropská směrnice, podle níž se za eurounijní peníze zaplatí a každému z nás úředně přidělí několik přátel a příbuzných, s nimiž budeme muset v rámci svého zdraví povinně obcovat?
Což by možná bylo finančně výhodnější, kdyby se to sloučilo s oblastí jinou. Kdyby nám takoví naši blízcí byli povinně přidělováni z řad podobně na zdraví ohrožených imigrantů. Zabily by se dvě mouchy jednou ranou. A potom nejspíše i my sami. Dříve, než by došlo na zmíněná rizika. Než bychom z toho zblbli, dostali infarkt či nás klepla pepka…
