Hodně důležitá statistika!

Statistiky bývají někdy i důležité. Někdy vypovídají o stavu věcí, o němž je záhodno, ne-li přímo nutno vědět. Jenže takových ožehavých témat zřejmě není dost. Na to, aby se naši statistici uživili. Nebo prokázali svou vytíženost.

A tak je tu nově i statistika, o jejímž smyslu si dovoluji vážně pochybovat. Která se podle mého názoru chystá právě jenom proto, aby se zaměstnali ti, kdo sbírají kdejaká data a umísťují je do tabulek a grafů, na něž posléze padá prach a nakonec i prach zapomnění.

Protože by možná neškodilo vědět, jak si my Češi žijeme, jenže… Ten způsob, jak se to zjistí…

Český statistický úřad se prostě chystá zjistit a posléze referovat o tom, jak jsme na tom u nás s rodinnými účty. Čili jak našinci a jejich domácnosti hospodaří. Bude se zjišťovat, kolik vyděláváme a za co utrácíme. Tedy jak se se svými příjmy máme.

A mohlo by být zajímavé vědět, jak jsme na tom ve srovnání s jinými našinci a jak v globálním srovnání. Abychom se mohli pyšnit tím, koho se nám podařilo předběhnout, případně abychom se ale též zastyděli nebo aspoň zamysleli nad tím, kdo předběhl nás; a abychom se třeba i pokusili s tím něco udělat.

A tak se chystá statistika. A to podle mého přesvědčení tím nejhloupějším z možných způsobů.

Český statistický úřad nyní hledá domácnosti pro statistiku rodinných účtů pro rok 2016. Hledá domácnosti, které by mu byly ochotné sdělovat veškeré příjmy a vydání za všechny své členy. Které by zapisovaly měsíčně do deníků tyto údaje, jež by se posléze zevšeobecnily se zárukou ochrany osobních údajů.

Ještě se (v době vzniku tohoto článku) hledají určité typy domácností, konkrétně ty s osobou samostatně výdělečně činnou v čele a páry důchodců.

Až sem by to vypadalo „normálně“. Jenže ono to jako celek normální není. Protože…

Zájemci o účast na tomto se hledají přes internet (https://www.czso.cz/csu/xc/pro-rok-2016-hledame-domacnosti-pro-statistiku-rodinnych-uctu) a za to, že se budou ochotny svěřit se svou životní úrovní, se jim dostane finančního ohodnocení. Podle velikosti rodiny dostanou za ono čtvrtletí 855 až 1.355 Kč.

Což jim já osobně rozhodně nezávidím. Ať si to užijí. Já a (nejen) mně podobní na podobné legrácky nemáme čas ani náladu, nestojí nám to za to. A právě v tom je ten problém.

Prostě nevěřím statistice o životní úrovni, v níž budou figurovat pouze osoby (kdo ví jestli) ochotné čtvrt roku nepřetržitě kontrolovat a zapisovat každou přijatou a vydanou korunu, a to za maximálně 451 korun měsíčně u hodně rozvětvených rodin. A u párů to bude dělat ani ne pětikorunu na osobu a den.

Buď totiž zákonitě půjde o rodiny ekonomicky slabé, jimž se i toto málo vyplatí, nebo o penzisty, matky na mateřské nebo nezaměstnané, kdo na to mají čas a zároveň i dost hluboko do kapsy. Nikoliv o ty úspěšné a bohaté, kteří se nad nabízenou částkou a tím, co se za ni žádá, zasmějí či ušklíbnou. A možná ani to ne, možná to ani nezaregistrují.

A podle vyhodnocení dat od lidí, kteří se takto sami nabídnou, budeme hodnoceni my všichni. Tato statistika rodinných účtů bude mít „zásadní význam pro hodnocení životní úrovně a struktury spotřeby různých typů domácností“.

A ukáže se, jak jsme na tom. Tedy jak je na tom těch iks lidí, kdo se jim přihlásí. A podle nich pak budou soudit i o nás ostatních. A už se těším, až se z této statistiky dozvím, kolik prý vydělávám a za co utrácím.

A snad mě ti zkoumaní aspoň nedostanou do mínusu, snad mi neudělají moc velkou ostudu za to, že jsem je i já, stejně jako vy, prostřednictvím státu skrovně zaplatil. Aby se na podobné ptákovině podíleli.